Expertní orgán Evropské komise, Společné výzkumné středisko (JRC), vyneslo rozsudek nad budoucností jaderné energie. V pondělí zveřejněné zprávě ji označilo za udržitelnou. Verdikt JRC ale není konečným krokem a přehodnotí jej ještě další odborníci.
EU chce do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality. Za tímto účelem musí evropské země ozelenit energetiku a ekonomiku a masivně digitalizovat, aby byly schopny držet tempo s digitální érou. O těchto výzvách se redakce bavila s lotyšskou expertkou Kristine Berzinovou.
Maximální bezpečné prodloužení životnosti našich jaderných bloků by měl doprovodit růst plynu kompenzující rychlý pokles uhlí, a k tomu rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů energie, píše europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09, EPP).
Německo zavedlo od letošního roku uhlíkovou daň. Podle německého experta na bioenergii Dominika Rutze by měla stejně tak postupovat i celá Evropská unie. Uvedl to v rozhovoru pro EURACTIV.cz.
Výhodou spolupráce s TOP 09 a lidovci je, že se v pohledu na evropské otázky nepřekvapíme, říká v rozhovoru europoslanec ODS Evžen Tošenovský. Podle svých slov doufá, že se po plynu sníží v rámci EU odpor i vůči jaderné energii.
Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu dnes uvedl, že jeho země vyzvala Řecko k obnově rozhovorů o geologických průzkumech ve východním Středomoří. Řecká diplomacie popřela, že by od Turecka takovou nabídku obdržela, píše agentura Reuters.
Co přinesl summit Evropské rady (10.-11. prosince) v otázce emisních cílů? Česká republika je s výsledkem jednání spokojena, do závěrů summitu se jí podařilo prosadit hned několik bodů. Na čem se lídři dohodli a co se konkrétně Česku podařilo vyjednat? Odpovídá šéfredaktorka Euractiv.cz Aneta Zachová.
Česká republika bude muset v následujících letech zapracovat dekarbonizovat svou ekonomiku. Doba uhelná totiž končí a ČR musí plnit ambiciózní evropské cíle pro snižování emisí skleníkových plynů. Otázkou zůstává, jak zajistit vytápění českých domácností, které byly dosud závislé na uhlí. ČR chce vsadit na plyn.
Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis navrhne ostatním členským státům Evropské unie, aby zavedly na Turecko zbrojní embargo. Otázkou se budou dnes zabývat i ministři zahraničí členských zemí.
Evropský parlament chce výrazně zvýšit objem peněz, které mají být z nového evropského fondu k dispozici regionům závislým na fosilních palivech. Europoslanci zároveň podpořili využívání plynu.
Turecko už není ve východním Středomoří partnerem, s nímž by se dal vést plodný dialog. Před začátkem summitu zemí jižní části Evropské unie (MED7) v Ajacciu na Korsice to dnes řekl francouzský prezident Emmanuel Macron.
Ruská federace se v posledních týdnech stává čím dál ostřejším trnem v očích EU i jejích zemí. Sami Němci začínají kvůli otravě Navalného zvažovat svůj klíčový projekt plynovodu Nord Stream 2, i když ho dosud označovali za čistě komerční.
Po kompromisním návrhu Francie a Německa se na předběžných pravidlech shodly všechny členské státy. Nyní svůj souhlas připojil také Evropský parlament.
Uhlí je pro Česko i Polsko hlavním energetickým pilířem. V Polsku stojí až za 80 % vyrobené elektřiny, v České republice je podíl uhlí na výrobním mixu dvakrát nižší díky dvěma jaderným elektrárnám.
Budoucnost energetiky spočívá ve stabilitě, zaznělo během diskuze o energetické bezpečnosti, která se zaměřila na Moravskoslezský region.
Do roku 2018 si evropské země navzájem zpřístupní data svých leteckých cestujících. Rusko se s Tureckem dohodlo na výstavbě nového plynovodu a v Maďarsku náhle skončil největší levicový deník. Co dalšího přinesl minulý týden, se dozvíte v našem pravidelném přehledu.
Řada plynárenských firem se v minulosti soustředila na technické otázky, ale teď si uvědomují, že na konci trubky stojí člověk-zákazník, říká šéf plynárenského svazu Jan Valenta.
Česko a Polsko se dohodly na pokračování projektu plynového propojení Stork II, jehož realizace byla podle dřívějších informací ohrožena. Případná dotace z EU teď ale bude vyžadovat novou žádost.
