Řada evropských norem projednávaných během českého předsednictví se dotkne i budoucnosti českého automobilového průmyslu. Výrobci bedlivě sledují především klimatickou legislativu spojenou s balíkem Fit for 55 nebo přípravu nové emisní normy Euro 7.
Na Green Deal dříve či později stejně musí všichni přistoupit, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz odborník na kvalitu ovzduší Jan Hovorka. Vliv člověka na kvalitu životního prostředí podle něj není věc názoru, a kdo tvrdí opak, nemá správná data.
Česko je za určitých okolností ochotno podpořit ukončení dovozu ruské ropy do konce letošního roku, zároveň nadále nechce platit za ruský plyn v rublech. Řekl to dnes český ministr průmyslu Jozef Síkela po mimořádném jednání s unijními kolegy.
Česko a Polsko společně navrhnou, aby EU poskytla zvláštní finanční podporu zemím při zvládání přílivu uprchlíků z Ukrajiny. Zároveň se premiéři obou zemí shodli, že nadále odmítají kvóty.
Evropa spoléhala na zemní plyn, kvůli válce ale musí své plány změnit. Energetika tak bude do budoucna stát především na obnovitelných zdrojích a také na jádru. I tady je ale potřeba dávat pozor na nezdravé závislosti.
Pracovní skupina ministrů EU se dnes bude zabývat technickými řešeními zásobování Unie i ČR zemním plynem pro případ, že by do Evropy přestal proudit plyn z Ruska. V Česku se mezitím řeší dopady války na průmysl.
Válka na Ukrajině zrychlila moldavskou cestu na Západ. EU proto do země pošle 150 miliónů euro na další reformy. A v zemi se angažuje také NATO. To v zemi pomáhá armádě.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Turecko-izraelský plynovod by mohl být pro Evropu jednou z alternativ k ruským dodávkám energie. Tato myšlenka se zrodila již před lety a podle agentury Reuters se o této možnosti nyní jedná v zákulisí.
Celodenní jednání vrcholných představitelů zemí EU přineslo kýžené závěry. Žádné přelomové rozhodnutí sice summit nepřinesl, členské státy ale zůstaly jednotné a dohodly se alespoň na základních obrysech spolupráce v energetice, například na možných společných nákupech plynu.
Vášnivé debaty o delegovaném aktu taxonomie k jádru a plynu, který rozdělil europoslance i evropské lídry, neutichají. Obzvlášť v souvislosti s válkou na Ukrajině, kvůli které musí EU přehodnocovat svou energetickou politiku.
Jsme teprve na začátku krize, skutečné ekonomické dopady války se ukáží v příštích měsících. Pokud je EU zvládne, může si získat důvěru euroskeptických Čechů, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz odborník na transatlantické vztahy Jarolím Antal.
Ruská invaze mění evropské plány na boj s následky pandemie. Peníze z obřího mimořádného fondu obnovy mají jít ve větší míře na energetickou soběstačnost, Česko volá také po finanční pomoci s uprchlíky z Ukrajiny.
Země Evropské unie by měly před nadcházející zimou povinně naplnit čtyři pětiny kapacity svých plynových zásobníků a mohou sáhnout ke společným nákupům plynu. V reakci na nový růst cen energií způsobený ruskou invazí na Ukrajinu to dnes navrhla Evropská komise.
Energie vyrobená z biomasy může nahradit ruský plyn. Shodují se na tom zástupci sektoru ze Spojených států amerických, Evropy i Česka. Počítají s tím také plány Evropské komise.
Ministři zahraničí zemí EU se dnes neshodli na podobě pátého balíku sankcí proti Rusku; jeho rozsah by měli ve čtvrtek vytyčit unijní lídři na summitu v Bruselu. Po první části jednání to řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský.
Plán Evropské komise na snížení energetické závislosti EU na Rusku je důležitým krokem správným směrem, ale není dostatečně ambiciózní. Unie by měla zvážit také zákaz dovozu, píše generální ředitelka EIT Climate-KIC Kirsten Dunlopová.
Osm desítek poslanců Evropského parlamentu vyzvalo k okamžitému zastavení dodávek plynu a ropy z Ruska. Připojili se k otevřenému dopisu, který inicioval europoslanec a bývalý litevský premiér Andrius Kubilius. Dopis podepsalo i několik českých europoslanců.
