Předseda vlády Andrej Babiš se v dopise politikům Evropské unie před summitem o konkurenceschopnosti vyslovil pro pragmatický přístup k zelené transformaci. Mimo jiné v něm kritizuje vývoj cen emisních povolenek ETS 1 a žádá odklad zahájení systému ETS 2.
Evropa je výrazně závislá na dovozu kritických surovin z Číny, které mohou být zásadní pro přechod na bezemisní energetiku a zelenou transformaci. Závislost se týká také baterií nebo polovodičů.
ČR má problém s plněním některých cílů Národního plánu obnovy. Mezery sice může „zaplácnout“ jinými projekty, to by však mohlo jít proti smyslu celého plánu. Potíže stihnout všechny projekty a reformy včas má ale celá EU.
Evropská komise (EK) povolila České republice uvolnit ve formě státní podpory 960 milionů eur (24 miliard Kč) na podporu investic do strategických odvětví.
Klimatická politika EU vstoupila do turbulentního období. „Otázka zní, jestli protitlak, který teď cítíme, je jen…
Jak ozelenit české teplárenství? Je dobrá strategie přejít ve vytápění z uhlí na zemní plyn? A jaké možnosti nabízí obnovitelné zdroje energie? V nové epizodě podcastu Evropa zblízka o dekarbonizaci energetiky odpovídá expertka Centra pro dopravu a energetiku Veronika Murzynová.
Češi se sice naučili uskladňovat energii, kterou si vyrobí na vlastních střechách, ale chybí jim podobné řešení na celostátní úrovni. Řeč je o velkokapacitních úložištích. Právě v jejich budování je Česko na chvostu Evropy, říká ředitel Asociace AKU-BAT Jan Fousek.
Konec „zeleného šílenství“ nebo rušení Green Dealu? V průběhu volební kampaně slibovaly strany změnu směru a přehodnocení zelené politiky v EU. Bude EU méně „zelená“? Odpovídá Vendula Kazlauskas, analytička Asociace pro mezinárodní otázky.
Klimatická změna může v budoucnu každoročně stát až deset procent celosvětového HDP. Pokud by takový podíl ze svého hrubého domácího produktu mělo platit Česko, byl by to větší balík peněz, než kolik momentálně dává na důchody. Na to, jak změny klimatu dopadají a budou dopadat na českou ekonomiku, odpovídá v podcastu Tomáš Protivínský, člen správní rady projektu Fakta o klimatu, ekonom a výzkumník think-tanku IDEA při CERGE-EI – Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu Národohospodářského ústavu Akademie věd.
Evropa je nejrychleji oteplujícím se kontinentem na světě. A Evropská unie stále nekoná dost, aby proti klimatické změně dostatečně bojovala, nebo se na ni připravila. Taková zjištění shrnuje vůbec první zpráva o klimatických rizicích Evropské environmentální agentury (EEA).
Ukazuje se, že se Evropě příliš nedaří lákat rizikový kapitál ani dostatečně rozvíjet výzkum. Domácí ekonomiku zpomalují také vysoké ceny energií nebo slabé studijní výsledky školáků. Otočit situaci k lepšímu mají dva italští expremiéři.
Česko dostalo možnost obnovit svou ekonomiku s pomocí speciální podpory z Evropské unie. Finance by měly mimo jiné podpořit zelenou transformaci země. Expertka však upozorňuje, že české ambice nejsou vysoké.
Na evropské úrovni se stále projednává směrnice o energetické náročnosti budov, která má přimět členské země k masivním renovacím. Klíčem k úspěchu je nejen samotné provedení renovací, ale také komunikace s veřejností.
Česko míří spolu s ostatními státy EU k uhlíkové neutralitě. Změny se dotknou průmyslové výroby, dopravy, zemědělství i dalších hospodářských odvětví. Cílem konference je podpořit veřejnou debatu o transformaci jako společenské a ekonomické realitě a předpokladu pro budoucí hospodářský růst.
Turów vyrábí přibližně 7 procent polské energie a zaměstnává tisíce lidí. Zejména těch z blízkého města Bogatynie. Pro obyvatele na české straně hranice však přináší výhradně negativa – ztrátu vody, ničení krajiny i znehodnocování nemovitostí obyvatel v bezprostřední blízkosti.
Ústecký kraj vyhlíží konec uhlí, podobně jako jeho soused – Sasko. V jakých oblastech se může region u „zkušenějšího“ německého partnera inspirovat? Podle Ivy Dvořákové (ODS), radní kraje, například v komunitní energetice.
Evropa je závislá na dovozu surovin z Číny a spolu se zelenou transformací se problém stupňuje. Podle expertů může Čína svého postavení využít a vyvinout na Evropu tlak, až bude chtít dosáhnout nějakých svých politických či ekonomických cílů.
Mohou euroregiony a přeshraniční spolupráce vedle tradiční podpory turismu či kultury pomoci i s výzvami dneška, jako je ozelenění ekonomiky? V rozhovoru pro EURACTIV.cz odpovídá Rüdiger Kubsch, jednatel Euroregionu Labe na saské straně.
