Ochrana půdy se zatím potýká s nedostatečnou harmonizací pravidel napříč EU, v nových iniciativách Evropské komise však téma nabírá na důležitosti, píší Kristýna Hutová a Denisa Fančová z České styčné kanceláře pro výzkum, vývoj a inovace.
Prvním zástupcům ze soukromého i veřejného sektoru a nevládních organizací předvedlo Ministerstvo životního prostředí plán, jak využít více než 150 miliard z Modernizačního fondu. Podle něj si hlavní díl peněz určených na transformaci energetiky mezi sebe rozdělí teplárny a výrobci elektřiny.
Budoucnost spočívá ve městech, nikoliv ve státech, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz pražský primátor Zdeněk Hřib.
Česká republika získá v následujících třech letech 182 miliard korun z nového fondu obnovy EU, který má pomoci nastartovat evropskou ekonomiku po koronavirové krizi. Je tedy na čase si ujasnit, jakým způsobem ČR peníze vynaloží.
Předseda české vlády Andrej Babiš dnes odlétá do Bruselu na další summit Evropské rady. Tématem jednání bude kromě brexitu také ochrana klimatu a cíle Evropské unie pro rok 2030. Česká vláda navyšování ambicí dlouho odmítala, nyní ale nasadila smířlivější tón.
Tři české uhelné regiony – Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký kraj – by si měly v následujících sedmi letech rozdělit 40 miliard korun z nového Fondu spravedlivé transformace.
Česká republika by měla z evropského rozpočtu získat v následujícím programovacím období 2021-2027 celkem 964 miliard korun. Peníze začnou z evropských zdrojů proudit již v druhé polovině příštího roku, a ČR si proto musí ujasnit, jakým způsobem je vynaloží.
Jen prázdná slova na papíře. Právě tak popisují analytici českou strategii ochrany klimatu, kterou vláda přijala v roce 2017. Ze čtyřiceti opatření se Česku zatím podařila splnit pouze čtyři.
Premiéři zemí EU se na červencovém summitu dohodli na vytvoření fondu obnovy. Čerpání peněz ale nebude pro členské státy jednoduché, nejprve budou muset připravit plány, jak peníze z nového fondu využijí.
Spravedlivá transformace, tedy přechod evropských zemí a jejich regionů k nízkouhlíkové ekonomice, se netýká jen uhelného sektoru. Zásadní změnou bude muset projít také doprava. Jaké výzvy před sektorem stojí?
Snižování emisí se opět dostává do čela unijní agendy. Poslanci výboru Evropského parlamentu chtějí snížit emise v EU o 60 procent. Evropská komise i členské státy jsou však mnohem opatrnější.
Lidé žijící ve znečištěném prostředí jsou náchylnější k nemocem i úmrtí. Vyplývá to z nové studie Evropské agentury pro životní prostředí (EEA).
České programy zlepšování kvality ovzduší jsou velmi obecné, dopady opatření se nedají vyhodnotit, říká ekolog Miroslav Šuta. „Očisťování“ dopravy je podle něj v tuzemsku pouze kosmetické, k systémovému řešení chybí politická vůle.
Evropský rozpočet bude po roce 2020 „zelenější“ než kdy předtím. Česká republika jako jeden z příjemců peněz z rozpočtu EU se musí připravit na to, že evropské finance bude muset posílat zejména za ochranu klimatu.
Snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030 je podle německé studie ekonomicky i technicky možné.
S koncem doby uhelné mají českým regionům pomoci peníze z evropských fondů. Ty ale musí mít jasno v tom, co vlastně k udržitelné budoucnosti potřebují, píše Zuzana Vondrová z Centra pro dopravu a energetiku.
Evropská unie se na pondělí skončeném summitu dohodla, že 30 procent rozpočtu Unie půjde v příštích letech na ekologii a boj s klimatickou změnou. Většina Čechů to podle exkluzivního průzkumu STEM pro Deník podporuje a chce chránit především českou krajinu.
Udržitelnost nezačíná snižováním emisí a nekončí transformací průmyslu, zelenou politiku přijímá za své i finanční sektor. Trendem jsou investice šetrné k životnímu prostředí. Co to ale znamená a jaká jsou pravidla?
Tento text mohl vzniknout pouze díky podpoře našich komunikačních partnerů. Za obsah, který takto vzniká, je odpovědná výhradně redakce Update EU v souladu s redakčními principy, které odpovídají standardům novinářské etiky a redakční nezávislosti.
Více informací o komunikačních partnerstvích zjistíte po kliknutí na tento box.
