Do českých uhelných krajů brzy přitečou peníze z EU na tzv. spravedlivou transformaci. Tedy na to, aby zvládly odklon od uhlí. Kdo na peníze dosáhne? A co za ně bude moci v krajích vzniknout?
Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích nebo zjednodušeně uhlíkové clo. To je speciální poplatek za emise pro firmy ze třetích zemí dodávající své zboží na evropský trh. Jeho dopadům se nevyhnou ani tuzemští producenti.
Ve světle konfliktu na Ukrajině rezonuje potřeba zbrojit v Evropě více než kdy jindy. Až doposud přitom starý kontinent přistupoval ke zbrojařům odtažitě, například v taxonomii a financování obranného průmyslu. Teď to chce změnit.
Byla by chyba šlápnout na brzdu a zapomenout na Green Deal. Naopak je třeba přidat, říká Pavel Poc v rozhovoru pro EURACTIV.cz. Dotace z transformačních fondů EU si podle něj zaslouží i velké společnosti, které poskytují regionu stabilitu a zaměstnanost.
Evropskému průmyslu se kvůli emisním povolenkám prodraží každá vypuštěná tuna emisí uhlíku, je tak tlačen k tomu, aby emise snižoval. Otázkou však je, jak mohou podniky obstát v globální konkurenci, která na uhlíkovou stopu mnohdy nehledí. Řešením by mohlo být uhlíkového clo.
Probíhající válka na Ukrajině nás staví před otázku, jakým způsobem se budou vyvíjet dodávky ruského zemního plynu do Evropy. Skutečností je, že jeho nákupem pomáháme financovat zločinecký režim Vladimira Putina.
Evropská komise navrhla směrnici o mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích, kterému se zjednodušeně přezdívá uhlíkové clo. Záměrem je zpoplatnit dovozy produktů s vysokou uhlíkovou stopou a ochránit tak evropské producenty před nekalou soutěží. Co přinese clo ČR?
Investice do jaderné energie a zemního plynu budou v EU dočasně považovány za udržitelné. Jádro a plyn tak pomohou zemím EU s odklonem od uhlí směrem k obnovitelným zdrojům energie. Jak tyto zdroje sedmadvacítka využívá?
Doba velkých zaměstnavatelů je dávno pryč, následovat musí i změna mentality. Budoucnost Moravskoslezského kraje leží v inovačním podnikání s přidanou hodnotou, jen tak se podaří nalákat lidi zpět, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz prorektor ostravské VŠB-TUO Igor Ivan.
Konference o budoucnosti Evropy (COFOE) ukazuje, co občany EU trápí i jaká navrhují řešení. Otázkou ale zůstává, jak budou doporučení od zhruba 800 občanů, kteří se tohoto bezprecedentního mnohojazyčného cvičení účastnili, vyslyšeny.
V roce 2050 má EU dosáhnout klimatické neutrality, proto se členské státy odkloňují od uhlí směrem k využívání čistších zdrojů. Kdy plánují země EU vystavit uhlí stopku? Podívejte se na infografiku.
Akt Komise, který dal jaderné energii a zemnímu plynu nálepku udržitelných investic, je podle europoslance Luďka Niedermayera (TOP 09, EPP) věcně dobrým a politicky smysluplným kompromisem. Poslechněte si nový díl podcastu Evropa zblízka věnovaný taxonomii.
Jak poznat ekologický výrobek? Nebo firmu? Těžko říct, situace na trhu je nepřehledná, kritizují odborníci. Na vině je hlavně nejednotné měření udržitelnosti. To by měla v dohledné době napravit nová evropská legislativa.
Taxonomie. Ne příliš sympatické slovo, za kterým se schovává klasifikace ekonomických aktivit podle toho, jak prospívají životnímu prostředí. Co vlastně obsahuje a jaký další vývoj lze očekávat?
Karlovarský kraj už má jasno v tom, kam chce nasměrovat evropské peníze určené na transformaci uhelných regionů. Dotace mají znovu oživit město Aš, financovat rekonstrukci horského hotelu na Klínovci nebo posílit inovační potenciál regionu.
Jádro skončí ještě letos, uhlí do roku 2030. Německo mění své energetické zdroje překotnou rychlostí, Česko do tohoto vlaku ještě nenaskočilo. Musí využít nabízející se příležitosti, shodují se odborníci.
Zhruba 42 miliard korun. Tolik dostanou české uhelné kraje z evropské kasy „navíc“, aby se dokázaly vyrovnat s odklonem od uhlí a ozeleněním ekonomiky. Co prostředky k dobru znamenají?
Důležitější než samotný termín konce uhlí v Česku je průběh tohoto odklonu. Měli bychom se zajímat o to, jak se ČR hodlá postavit k řešení socioekonomických dopadů v uhelných regionech, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Zuzana Vondrová.
Tento text mohl vzniknout pouze díky podpoře našich komunikačních partnerů. Za obsah, který takto vzniká, je odpovědná výhradně redakce Update EU v souladu s redakčními principy, které odpovídají standardům novinářské etiky a redakční nezávislosti.
Více informací o komunikačních partnerstvích zjistíte po kliknutí na tento box.
