Jak ozelenit české teplárenství? Je dobrá strategie přejít ve vytápění z uhlí na zemní plyn? A jaké možnosti nabízí obnovitelné zdroje energie? V nové epizodě podcastu Evropa zblízka o dekarbonizaci energetiky odpovídá expertka Centra pro dopravu a energetiku Veronika Murzynová.
Češi se sice naučili uskladňovat energii, kterou si vyrobí na vlastních střechách, ale chybí jim podobné řešení na celostátní úrovni. Řeč je o velkokapacitních úložištích. Právě v jejich budování je Česko na chvostu Evropy, říká ředitel Asociace AKU-BAT Jan Fousek.
V novém volebním období rozhodnou europoslanci a členské země o emisních cílech EU pro rok 2040. Jaké jsou ale ty stávající a jak se je daří plnit? Podívejte se na infografiku:
Konec „zeleného šílenství“ nebo rušení Green Dealu? V průběhu volební kampaně slibovaly strany změnu směru a přehodnocení zelené politiky v EU. Bude EU méně „zelená“? Odpovídá Vendula Kazlauskas, analytička Asociace pro mezinárodní otázky.
Klimatická změna může v budoucnu každoročně stát až deset procent celosvětového HDP. Pokud by takový podíl ze svého hrubého domácího produktu mělo platit Česko, byl by to větší balík peněz, než kolik momentálně dává na důchody. Na to, jak změny klimatu dopadají a budou dopadat na českou ekonomiku, odpovídá v podcastu Tomáš Protivínský, člen správní rady projektu Fakta o klimatu, ekonom a výzkumník think-tanku IDEA při CERGE-EI – Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu Národohospodářského ústavu Akademie věd.
Nedávno uplynul rok od doby, kdy Česko obletěla vlna dezinformací o tom, jak bude Brusel nutit celou Evropu jíst brouky. Velkým spouštěčem celé téhle aféry se stalo zařazení cvrčka na unijní seznam povolených potravin. Právě cvrččí protein by přitom mohl být jednou z možných cest, jak snížit ekologickou náročnost a uhlíkovou stopu lidských jídelníčků. Jaký je cvrččí protein ve srovnání s tím kuřecím? A jak jsou jezení cvrčků otevření konkrétně Češi? Ptali jsme se spoluzakladatele firmy Sens Foods Radka Huška.
Zelená dohoda pro Evropu, neboli Green Deal, zastřešuje od roku 2019 unijní snahy dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. Sedmadvacítka mezitím přijala řadu legislativních opatření, jak dekarbonizace docílit. Co si ale o Zelené dohodě a dekarbonizaci Evropy myslí občané?
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) může lidstvu pomoci „filtrovat“ emise CO2 vypouštěné z eletráren a továren. Představuje CCS možné řešení změny klimatu? A proč je jejím velkým podporovatelem právě fosilní průmysl? Odpovídá analytik Asociace pro mezinárodní otázky Martin Abel.
Představujeme vám webovou verzi Dekarbo Briefu, newsletteru serveru Euractiv.cz věnovanému dekarbonizaci. K odběru se můžete přihlásit zde. Ve svých schránkách či na webu Euractiv.cz ho naleznete vždy první pondělí v měsíci.
Spojené státy nám utíkají, Čína nám utíká. Právě tak by se daly shrnout evropské snahy o rozvoj tzv. čistého průmyslu – tedy průmyslu, jehož koncovým produktem jsou technologie potřebné pro dekarbonizaci a dosažení klimatické neutrality. Změnit to má nový akt.
Pro české regiony zatížené těžbou uhlí bude ozelenění ekonomiky náročnější než pro jiné, EU jim proto pošle miliardy navíc z fondů. Podmínkou je zevrubná příprava plánu celé transformace. Schválení českého plánu Evropskou komisí ale nejde hladce.
S ruskou agresí na Ukrajině začala EU více řešit svou energetickou bezpečnost. Komise tak přišla s plánem, jak se zbavit energetické závislosti na Rusku a zajistit pro sedmadvacítku dostupnou a čistou energii. Co plán přináší? Podívejte se na infografiku.
Jak je to se zákazem spalovacích motorů po roce 2035? Bude možné si nadále kupovat auta na benzín či naftu? Server EURACTIV.cz přináší vysvětlení.
Celá skladba zdrojů rozpočtu EU se musí změnit, a to i v kontextu brexitu, říká Veronika Solilová z Mendelovy Univerzity v Brně. Environmentální daně, jako je například nově připravené uhlíkové clo, se podle ní jeví jako vhodná cesta.
České předsednictví v Radě EU se zaměří na balíček Fit for 55, adaptaci na změny klimatu, biologickou rozmanitost, oběhové hospodářství a světelné znečištění. Česko chce také pozvednout téma obnovy životního prostředí na Ukrajině.
České uhelné kraje se mají vyrovnat s útlumem uhlí i s pomocí zhruba 40 miliard korun z EU. Ty by podle Josefa Patočky měly ideálně řešit potřeby místních, zamýšlené projekty se však podle něj s problémy v regionech příliš nepotkávají.
Z jedné peletky oxidu uraničitého o hmotnosti 5 gramů lze vyrobit stejné množství energie jako z tuny uhlí nebo asi 480 metrů krychlových zemního plynu, píše v komentáři pro síť EURACTIV Alena Mastantuono.
Jaderná energetika a zemní plyn měly být v EU považovány za přechodně udržitelné zdroje energie, což by usnadnilo jejich financování. Počítal s tím delegovaný akt Evropské komise v rámci tzv. taxonomie. Ten ale narazil na odpor poslanců Evropského parlamentu.
Tento text mohl vzniknout pouze díky podpoře našich komunikačních partnerů. Za obsah, který takto vzniká, je odpovědná výhradně redakce Update EU v souladu s redakčními principy, které odpovídají standardům novinářské etiky a redakční nezávislosti.
Více informací o komunikačních partnerstvích zjistíte po kliknutí na tento box.
