Evropská komise zahájila vyšetřování, zda Čína nediskriminuje firmy ze zemí Evropské unie při zadávání veřejných zakázek na nákup zdravotnického vybavení. Unijní exekutiva to dnes oznámila v oficiálním věstníku EU.
Evropská unie se dohodla na podobě Evropského prostoru pro zdravotní data (EHDS), který má pacientům zjednodušit přístup k jejich vlastním údajům a zároveň tato data efektivně „recyklovat“ například ve prospěch výzkumu. Které oblasti byly při vyjednávání nejspornější? A kdy by systém mohl začít fungovat? V podcastu Evropa zblízka odpovídají Zdeněk Gütter z Ministerstva zdravotnictví ČR a Zuzana Ondrůjová z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.
Je to jedině v průběhu krize, kdy se nejlépe osvědčí odolnost systému. Evropa globální pandemii covidu-19 relativně dobře ustála, hlavní zásluhu na tom nesou zejména její vědci a dobrá infrastruktura vědeckých pracovišť.
Evropa čelí řadě krizových výzev, kterým se musí naučit odolávat. Mezi velké úkoly patří i zajištění soběstačnosti v oblasti léčiv. Nyní proto vymýšlí, jak pomoct tomu, aby se léky vyvíjely „doma“ a aby jich byl pro všechny dostatek.
Nová cesta vstupu na český trh je pro léky na vzácná onemocnění ušitá na míru, přípravky nebudou narážet na tak velké překážky, říká ředitel AIFP David Kolář. Velkým úkolem českého předsednictví podle něj bude otázka přístupu ke zdravotním datům.
Péče o pacienty v Česku je všeobecně na velmi dobré úrovni. Velká očekávání máme směrem k elektronizaci a digitalizaci ve zdravotnictví, říká v rozhovoru pro server EURACTIV.cz onkoložka Kateřina Kopečková.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) chce příští týden vládě předložit návrh na zjednodušení zaměstnávání zdravotníků z Ukrajiny.
Varianta koronaviru omikron může během několika měsíců představovat více než polovinu všech případů nákazy v Evropě. Uvedlo to dnes Evropské středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC).
Se začátkem nového roku vystřídali Portugalci v čele Rady EU Němce. Země kancléřky Merkelové si připsala několik zásadních úspěchů, a na Portugalsku teď bude, aby dosažené kompromisy přetavilo v konkrétní změny.
Na Evropskou komisi se snáší kritika, že nedokáže dostatečně rychle zajistit žádoucí počet vakcín pro evropské země. Kritická slova zaznívají také od českého premiéra Andreje Babiše. Pro Česko je přitom objednávání a nakupování skrze EU výhodné.
Evropská komise jedná o nákupu dalších dávek koronavirové vakcíny od společností BioNTech a Pfizer, s níž jako první schválenou látkou začala velká část členských států EU očkovat koncem loňského roku.
Evropská komise zveřejní ve středu 25. listopadu Farmaceutickou strategii EU, kterou chce mimo jiné snížit závislost Evropy na klíčových materiálech z jiných kontinentů. Práce na reformě ale teprve začíná.
Dopady kouření, alkoholu a drog řeší v Evropské komisi různá generální ředitelství, závislosti jsou však jeden spojený problém, říká odborník na drogovou problematiku Jindřich Vobořil. Ke změně má přispět i jeho think tank.
Evropská unie by měla lépe koordinovat zdravotní politiky členských států, aby byla připravena čelit hrozbám jako je současná pandemie covidu-19. Navrhla to dnes Evropská komise, která počítá mimo jiné se vznikem nové zdravotnické agentury či rozšířením působnosti současných evropských úřadů.
Mrtvice je rychlá, náš výzkum je rychlejší. S tímto sloganem začal v létě fungovat brněnský klastr akademiků a průmyslu, který má v plánu zjednodušit boj s touto rozšířenou chorobou.
Současná krize odhalila slabiny evropského zdravotnictví. Podle české vlády i farmaceutického průmyslu by se budoucí plány EU měly zaměřit především na dostupnost léčiv.
Medicína za posledních dvacet let prodělala velký vývoj, umí vyléčit spoustu těžkých onemocnění, všechny pacienty ale uzdravit nedokáže. Na řadu pak přichází paliativní péče, jejímž úkolem je zmírnit těmto nemocným bolesti − ať už fyzické, nebo duševní.
V Česku ročně umírá přes 100 tisíc lidí, více než polovina z nich zemře v nemocnicích, zatímco necelých 30 procent doma či v zařízení sociálních služeb. Podle průzkumů si však téměř 80 procent Čechů přeje zemřít doma. Paliativní péče by to pacientům mohla umožnit, její dostupnost se zvyšuje i díky evropským fondům.
