Evropská komise si chce na podzim posvítit na životní podmínky zvířat a součástí nové legislativy by měl být plošný zákaz klecových chovů. Česko by se mohlo stát lídrem v oblasti revize legislativy.
Je společná, a přece rozdílná. Nová evropská zemědělská politika vzbuzuje emoce, přitom by měla sloužit všem zemědělcům bez ohledu na obor podnikání či velikost pozemků, které obhospodařují. Tak jednoduché to ale není.
Evropská komise nesouhlasí s financováním 15 protipovodňových projektů z Národního plánu obnovy v gesci ministerstva zemědělství. Týká se to…
Čeští zemědělci stárnou a mladých v oboru není dost. Problémem je nejen špatná pověst zemědělství, ale i nedostupnost půdy, shodli se řečníci na debatě, kterou uspořádal server EURACTIV.cz.
Evropská populace stárne, což má obrovský dopad na udržitelnost celé ekonomiky. Situace je obzvláště kritická v sektoru zemědělství – zemědělců ubývá a mladá generace nemá o obor zájem. Farmářskou praxi mají spojenou s náročnou prací, nízkými výdělky a nestabilní budoucností.
Jak chce Evropská unie „ozelenit“ zemědělství? Horkým tématem je omezování chemických pesticidů. Schvalování nových předpisů se však zřejmě protáhne.
Zemědělci napříč Evropou se potýkají s vysokými cenami energií, krmiv i hnojiv. Evropský komisař pro zemědělství se již nechal slyšet, že by rád navýšil rozpočet společné zemědělské politiky EU, aby farmářům pomohl.
Nařízení zakazující dovoz produktů, které jsou výsledkem odlesňování či degradace lesů, kvóty na výlov ryb, ale také legislativa omezující pesticidy a podporující přírodu. To je výčet hlavních evropských agrárních předpisů, kterým se věnovalo české předsednictví.
Rodinné farmy tvoří téměř 90 procent světových zemědělských provozů a přispívají k rozvoji venkova, ochraně životního prostředí i generační obměně. EU je podporuje skrze společnou zemědělskou politiku, přesto jejich počet napříč státy klesá. Pomoci jim může národní legislativa.
Český plán pro provádění společné zemědělské politiky EU (SZP) je po více než třech letech příprav hotov a čeká jej finální schválení Evropskou komisí. Odborníci i zástupci menších farem a ekologů jej považují za dobrý, mohl být ale podle nich mnohem ambicióznější.
Statistiky prozatím evidují 40 tisíc ovcí, 92 tisíc kusů dobytka, 258 tisíc prasat a 5,7 milionu drůbeže. Právě tolik zvířat bylo zabito na Ukrajině od počátku války – nikoliv však kvůli produkci masa. Ruské rakety a bomby totiž dopadají nejen na ukrajinská města, ale i na vesnice a místní farmy.
Zemědělci se připravují na nová pravidla pro rozdělování evropských dotací, která by měla začít fungovat od ledna 2023. Přestože pravidla členské země EU schválily již loni, české velké farmy nepřestávají proti nové zemědělské politice brojit.
České předsednictví Rady Evropské unie dnes zahájilo vyjednávání s Evropským parlamentem a Evropskou komisí o prvních normách z klimatického balíku, s jehož pomocí chce EU splnit emisní cíle pro rok 2030.
Potravinové zabezpečení a boj proti odlesňování, omezování pesticidů a rozvoj lesnictví v EU či včasné spuštění strategických plánů Společné zemědělské politiky (SZP). Tak vypadají klíčové priority, které si český resort zemědělství stanovil pro nadcházející půlrok v předsednictví Rady EU.
Stát bude možná vymáhat vrácení veškerých dotací vyplacených společnosti Agrofert za období, kdy byl Andrej Babiš ve vládě a platil zákon o střetu zájmů. Může jít až o 4,5 miliardy korun.
Vládní koalice se shodla na podobě strategického plánu zemědělských dotací. Výše redistributivní platby, kterou zemědělci dostávají na prvních 150 hektarů půdy, zůstane na úrovni 23 procent z celkové částky na přímé platby.
Nová zemědělská politika odstartuje v roce 2023. Jak ji promění dopady války na Ukrajině? A jak se propíše do českého předsednictví v Radě EU v druhé polovině roku? V podcastu serveru EURACTIV.cz odpovídá ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).
Zemědělci se musí vypořádat s rostoucími cenami a napjatým trhem. Pomoci jim může podpora, která do českých farem proudí z evropských fondů. Spolu s novou společnou zemědělskou politikou připutuje do ČR zhruba 40 miliard korun ročně.
