Ministři zahraničí shodu na dalších dodávkách munice na Ukrajinu nenašli. Podle slov českého ministra zahraničí Jana Lipavského nejsou další dodávky politicky dořešené. Dotáhnout jednání do konce by proto nyní měli velvyslanci.
Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) je přesvědčena o tom, že se Rusům nedaří a ani nepodaří převzít na bojišti na Ukrajině iniciativu. Řekla to dnes v projevu na konferenci předsedů parlamentů Evropské unie v Praze.
Transevropské dopravní sítě splňují základní podmínky pro to, aby se po nich mohly pohybovat spojenecké armády. Problém však může být hustota, kapacita a kvalita silnic a železnic. EU to ví a chce nedostatky napravit.
Unie má na základě dohody uvolnit dvě miliardy eur (48 miliard korun) na nákupy munice a do roka dodat Kyjevu milion dělostřeleckých granátů. Podle Evropské obranné agentury (EDA) se do společných nákupů předběžně přihlásilo 17 zemí včetně Česka.
Evropa si připomněla rok od začátku války na Ukrajině. Nyní se snaží reagovat na její vývoj a připravit se na budoucnost. Na budování zanedbaných obranných kapacit ale nestačí jen pár let.
Evropská unie by mohla nakupovat munici pro Ukrajinu společně, podobně jako to bylo u vakcín proti covidu-19. S nápadem přišla začátkem měsíce estonská premiérka Kaja Kallasová a dnes se o něm bude jednat na úrovni ministrů zahraničí zemí EU v Bruselu.
Svou „tour po Evropě“ zakončil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj symbolicky v Bruselu. Jeho země se nachází v kritické situaci a potřebuje další evropské peníze a zbraně.
Hlas zemí jako Česko a Polsko je kvůli válce více slyšet, ale neříkáme jen „měli jsme o Rusku pravdu“, ale přinášíme také řešení, říká náměstek Jaroslav Kurfürst v rozhovoru pro EURACTIV.cz.
Jedním z argumentů, proč na Ukrajinu neposílat zbraně, je ten, že by pak mohly skončit v nepovolaných rukách, možná i na černém trhu v EU. MV varuje, že právě takový narativ často používá ruská propaganda, aby oslabila podporu pro Kyjev.
Jedním z hlavních témat pátečního neformálního summitu unijních lídrů na Pražském hradě byla pomoc Ruskem napadené Ukrajině – morální, praktická i finanční.
Ve vojenské pomoci Ukrajině je potřeba pokračovat, ale také ji rozšířit – dodávané zbraně a techniku totiž musí umět někdo obsluhovat. EU proto začala pracovat na vytvoření výcvikové mise pro ukrajinské vojáky.
Vít Rakušan a jeho kolegové projednali boj se sexuálním zneužíváním online, zvládání uprchlické krize nebo připravenost Unie na organizovaný zločin, který s válkou zesílí. Nové pomoci se zajištěním své bezpečnosti se dočkalo Moldavsko.
Garantem obrany evropských států zůstává NATO, svoji roli ale sehrává také Evropská unie. Novou položkou v jejím „arsenálu“ se mohou stát společné akvizice vojenské techniky. České předsednictví dohlédne na nastavení pravidel.
Dosavadní bezpečnostní a vojenská pomoc Ukrajině a dalším východním zemím pod hrozbou ruské agrese by se měla lépe ukotvit a pokračovat i do budoucna. „Vyhnat Rusko z okupovaných území nestačí, jinak se bude historie opakovat,“ zní z Evropského parlamentu.
Evropská unie nepoleví v dodávkách zbraní Ukrajině, jejíž boj proti ruské invazi je nyní ve zlomové fázi. Po jednání ministrů obrany členských zemí to novinářům řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
Všechny země EU omezují závislost na ruském plynu a ropě, na jejich okamžitém embargu se ale zatím neshodnou. To samé platí pro další společné dodávky zbraní v hodnotě 500 milionů eur.
Rusko se v ukrajinském Mariupolu dopouští masivních válečných zločinů a Evropská unie bude jednat o dalších sankcích, tentokrát cílených na ruský ropný průmysl. Před jednáním ministrů zahraničí členských zemí to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
Ruská invaze na Ukrajinu podnítila významné změny v připravované vojenské strategii EU, tzv. Strategickém kompasu. Jedním z pilířů budou i dodávky zbraní do zahraničí. Amnesty International upozorňuje, že tady musí Unie našlapovat opatrně.
