Česko i letos zůstává v evropském žebříčku European Innovation Scoreboard mezi průměrnými státy, přitom právě do výzkumu a inovací mají v následujících letech směřovat miliardy korun z balíčků evropských dotací. Mohou tyto finance něco změnit? A jaké projekty vlastně zaplatí?
Emise skleníkových plynů je možné transportovat pod mořské dno, kde se promění v kameny. Hudba budoucnosti? Nikoliv. Na výzkumu již pracují vědci z Kanady.
Je to jedině v průběhu krize, kdy se nejlépe osvědčí odolnost systému. Evropa globální pandemii covidu-19 relativně dobře ustála, hlavní zásluhu na tom nesou zejména její vědci a dobrá infrastruktura vědeckých pracovišť.
Věda umí zachraňovat životy. Důkazem jsou objevy učiněné během pandemie koronaviru, díky nimž se podařilo vyvinout nejen testovací systémy, ale i různé ochranné prostředky či vakcíny. Věda přitom nevzniká jen tak – i vědci a vědkyně potřebují mít ke své práci k dispozici infrastrukturu.
Ve svých prezentacích často používám jeden příklad. Ukazuji mapu severní Afriky a na ní malou černou kostičku o velikosti mouchy. Kostička reprezentuje oblast se solárními kolektory, které můžou pokrýt roční spotřebu elektřiny v celé Evropě, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Diego Martínez Plaza.
Podle vědců nebyla potřeba inovací nikdy naléhavější než dnes, kdy svět čelí řadě krizí. Proto roste význam vědeckých institucí, ve kterých se rodí přelomová věda. Řada z nich je i v Evropě, pro vědce je ale klíčová spolupráce napříč světem.
Jak se věda a výzkum podílejí na řešení aktuálních globálních výzev, jako je pandemie covidu-19, změna klimatu nebo zajištění dostatku energií? Jak podpořit výzkumné infrastruktury napříč Evropou tak, aby přinášely společnosti užitečné výstupy?
Výzkumné infrastruktury jsou pro většinu občanů EU zřejmě neznámým pojmem, pro fungování našeho světa ale mají velmi praktický a konkrétní význam. Bez přispění výzkumných infrastruktur by například nemohly být vyvinuty některé vakcíny proti covidu-19, píše Ondřej Hradil.
