V Evropě i v Česku rostou výdaje na obranu, sociální systém nebo zdravotnictví, vědci a inovátoři tak musí využívat veřejné prostředky efektivněji. Cestou k tomu je méně priorit a častější spolupráce, říká v rozhovoru pro Euractiv.cz Michal Pazour.
Evropská komise dnes vydala individuální doporučení, která mají všem unijním zemím pomoct s řešením jejich ekonomických problémů. Co doporučuje konkrétně Česku?
Program Horizont Evropa podporující vědce a inovátory pomáhá evropským zemím obstát ve světové konkurenci, která se kvůli globálnímu napětí přiostřuje. Vidět jsou i Češi, kteří se čím dál častěji stávají koordinátory projektů.
Ukazuje se, že se Evropě příliš nedaří lákat rizikový kapitál ani dostatečně rozvíjet výzkum. Domácí ekonomiku zpomalují také vysoké ceny energií nebo slabé studijní výsledky školáků. Otočit situaci k lepšímu mají dva italští expremiéři.
Evropský průmysl se neobejde bez polovodičů, teď je však závislý na těch z Asie. EU chce proto přilákat investice do vlastních výrobních kapacit, čehož by mohla využít i Česká republika.
Evropská komise tlačí na inovativní firmy, aby zlepšily dostupnost nových léků na úrovních, na které nemají vliv. Zároveň nebere v úvahu geopolitickou realitu, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Matt Slabbert z EFPIA.
Výzkum a vývoj se mohou rozvíjet rychleji jen tehdy, když budou efektivně kombinovat různé zdroje financování. Češi si téma tzv. synergií vzali za své a teď už předávají zkušenosti dalším zemím. Evropské komisi zároveň poskytují cennou zpětnou vazbu.
European Health Data Space neomezí svobodu, právě naopak. Pacient bude mít daleko lepší přehled a kontrolu nad svými zdravotními daty, navíc díky nim může pomoct s vývojem nových léků, vysvětluje v rozhovoru pro EURACTIV.cz europoslanec Ondřej Knotek.
Evropský prostor pro zdravotní data má za úkol využít zdravotní údaje na maximum, a prospět tak pacientům, výrobcům léčiv nebo pojišťovnám. Pokud se však pravidla nastaví příliš přísně, velká přidaná hodnota se nemusí dostavit.
Evropské peníze drží české zdravotnictví nad vodou. Pomáhají při stavbě nových pavilonů nemocnic a modernizaci přístrojů, zvyšují kybernetickou odolnost, rozvíjí výzkum nebo financují péči v domovech pro seniory. A bude to tak i nadále.
Data z klinických studií představují pouze asi 2 % všech údajů o zdravotní péči, nemůžeme si nechat ujít příležitost využít poznatky skryté v těch zbývajících 98 %, říká k celoevropskému sdílení dat v rozhovoru pro EURACTIV.cz Thomas Brookland.
Srovnání se zbytkem Evropy ukazuje, že české firmy a výzkumníci nejsou příliš aktivní v patentování svých nápadů na mezinárodní úrovni. Příčiny leží ve finančních nákladech i v byrokracii, ale možná i v samotném výzkumném prostředí v Česku.
Pacienti se vzácnými nemocemi nemají lehký osud, a to i kvůli tomu, že vyvinout pro ně životně důležité léky je extrémně náročné a finančně riskantní. Zásadní je proto vytvořit v Evropě takové podmínky, aby sem investoři chtěli přijít.
EU má problém. Potřebuje zajistit, aby pacienti napříč všemi jejími státy měli do budoucna k dispozici moderní a cenově dostupné léky v dostatečném množství, současný systém je ale finančně neudržitelný. Něco se tedy musí změnit.
Garantem obrany evropských států zůstává NATO, svoji roli ale sehrává také Evropská unie. Novou položkou v jejím „arsenálu“ se mohou stát společné akvizice vojenské techniky. České předsednictví dohlédne na nastavení pravidel.
Strašák jménem vzácná onemocnění má tisíce tváří, proto je tak těžké ho porazit. Jen v Evropě postihuje přes 30 milionů lidí, mezi zeměmi navíc často panují propastné rozdíly v dostupnosti péče. České předsednictví má zájem situaci zlepšit.
Moravskoslezský kraj trpí odlivem mladých mozků. Aby to změnil, musí jim nabídnout dostatečně lákavé životní a pracovní podmínky, což je náročné a nákladné. Studenti mají vlastní nápady, jak situaci zlepšit.
Čeští vědci a inovátoři mají rozhodně co nabídnout celé Evropě. Nahlédněte společně s redakcí EURACTIV.cz do tajů české i evropské vědy, výzkumu a inovací.
