6,8 miliard korun. Tolik má ČR v národním plánu obnovy na výstavbu 5G sítí a připojení téměř každé domácnosti k nejrychlejšímu internetu. Při „pohledu z helikoptéry“ se může zdát, že Češi směřují k naplnění těchto cílů, realita je ale komplikovanější.
Mnoho domácností v ČR stále postrádá rychlý internet. Nyní se díky dalším dotacím z EU otevírá možnost výstavbu pokrytí vysokorychlostním internetem dokončit.
Pandemie přispěla k tomu, že se v otázce rovného přístupu ke vzdělání v Česku i nadále „otevírají nůžky“. Nešlo jen o to, že někteří žáci neměli přístup k nezbytnému digitálnímu vybavení, velmi záleží také na přístupu učitelů a rodinném zázemí.
S nedostatkem odborných učitelů na Vysočině by mohla pomoct speciální stipendia pro absolventy, myslí si nový radní pro školství a ICT Jan Břížďala. Do výuky chceme dostat více expertů z praxe, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz.
Podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) se pokrytí domácností vysokorychlostním internetem v uplynulých zhruba pěti letech zvýšilo jen díky investicím podnikatelů. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) nevyplatilo žádné dotace, ačkoli na to mělo 13,8 miliardy korun.
Česko zaostává za unijními státy především v elektronizaci veřejné správy nebo výměně zdravotnických údajů on-line. Index, který sleduje digitální konkurenceschopnost jednotlivých států EU, poslal tuzemsko až na 18. místo.
Evropský parlament ve středu definitivně schválil směrnici obsahující tzv. Kodex pro elektronické komunikace. Ambiciózní reforma telekomunikací se tak po několika letech blíží k cíli.
Česko mělo v evropských fondech alokováno 11 miliard korun na podporu vysokorychlostního internetu. Program ale ztroskotal, a tak se peníze přesunou jinam. Rozhodnutí už je schváleno.
Evropská komise chce rozšířit vysokorychlostní internet v EU, v České republice však tato snaha loni skončila fiaskem. Vláda se nyní rozhodla dotační výzvu zopakovat. Velká část peněz ale bude přesměrována na jiné programy.
Komise dnes otevřela registrace pro příjem žádostí o financování bezplatného bezdrátového internetu na veřejných místech. První vlna je připravena pouze pro tisíc šťastlivců. Na koho se nedostane, bude mít šanci ještě v průběhu dvou let.
„Česku se evropské peníze čerpat daří,“ tvrdí náměstkyně ministryně pro místní rozvoj, která za koordinaci fondů zodpovídá. „Bohužel se ale potýkáme s negativním mediálním obrazem. Je to škoda, když vezmeme v úvahu, co všechno se už s pomocí evropských peněz podařilo vybudovat a co ještě máme před sebou,“ říká. Problematické oblasti přesto existují.
Česká republika v čerpání evropských dotací tradičně zaostává. Důkazem je i nedávno skončená první výzva v rámci programu pro vysokorychlostní internet. Vyčleněno na ni bylo přes 11 miliard korun, nakonec se ale přihlásili jen tři zájemci požadující dohromady necelých 50 milionů.
O chytrých městech v poslední době slyšíme často. Co si pod tím ale představit? Koncept tzv. Smart Cities je ve skutečnosti neuzavřený a je postaven jen na naší fantazii a technologických možnostech, které jsou už nyní obrovské. I proto můžeme při našich cestách po Evropě potkávat chytré popelnice, lampy nebo lavičky.
Evropská komise chce výrazně posílit vysokorychlostní připojení k internetu. A podobný názor mají i europoslanci, kteří v úterý schválili iniciativu s názvem WiFi4EU. Ta má během několika let zajistit bezplatný a rychlý internet na všech veřejných místech včetně parků, náměstí, muzeí či knihoven.
Evropa sleduje dění ve Francii. Škoda, že dlouho očekávané prezidentské volby nepředcházela žádná smysluplná kampaň. Osud Francie však není to jediné, co by nás mělo zajímat. Za pozornost stojí Balkán, Maďarsko nebo třeba Rakousko.
Jedním z plánů Evropské komise je umožnit všem domácnostem v EU přístup k vysokorychlostnímu internetu. Z toho důvodu bude v České republice od příštího týdne možné podávat žádosti o dotace. Zatím se ale zdá, že díky nim budou mít k rychlému internetu přístup jen někteří, říká v rozhovoru Ondřej Beránek ze společnosti eNovation.
S digitalizací a s rozšiřováním internetového připojení přichází také velké riziko kyberútoků a zneužití soukromých dat. Komise s tím chce bojovat a vymýšlí nový systém certifikace, který uživateli řekne, zdali je bezpečné používat dané zařízení v kyberprostoru. Proti návrhům se však silně ohradili telekomunikační regulátoři.
Slovenské předsednictví dosáhlo dohody s Evropským parlamentem v otázce využívání kmitočtového pásma 700 MHz. To je ideální pro přenos mobilních dat. Uvolnění tohoto pásma je stěžejním krokem pro zavádění technologie 4G a 5G a tedy i pro realizaci cílů, které si stanovila Evropská komise v oblasti telekomunikací a jednotného digitálního trhu.
