Francouzský prezident jedná se svými evropskými protějšky o nových pravidlech pro přeshraniční vysílání pracovníků. Svým chováním však může vyostřit spor o revizi směrnice, na které Evropský parlament pracuje již přes rok. Upozorňuje na to francouzská europoslankyně Morin-Chartierová.
V rakouském Salcburku se ve středu konala tzv. slavkovská schůzka, tedy summit představitelů České republiky, Slovenska a Rakouska. Pozvání však přijal i francouzský prezident Macron. Předseda vlády Bohuslav Sobotka během jednání s ním prosazoval zejména potřebu posílení obranné a bezpečnostní spolupráce a sociální a mzdové konvergence. Důležité je podle něj i to, aby přijetí společné měny nebylo podmínkou spolupráce v EU.
Estonsko je již 120. zemí, která bude předsedat Radě Evropské unie. Rotujícího předsednictví se Estonsko ujalo…
Minimální mzda řidičů mezinárodní dopravy je předmětem sporu mezi západními a východními zeměmi. Čeští a němečtí dopravci jsou přitom ve shodě, že uplatňovat by se měla až po třech týdnech, které řidič stráví v jiné zemi. Komise ale navrhuje pouhou třídenní lhůtu.
Německo, Francie a Rakousko zavádějí nová pravidla pro minimální mzdu. Vztahují se na domácí i zahraniční pracovníky včetně řidičů mezinárodní dopravy. Podle Jany Radové, vedoucí kanceláře Svazu průmyslu a dopravy ČR v Bruselu, jsou tato pravidla diskriminační a souvisí s chystanou revizí směrnice o vysílání pracovníků.
Zeď mezi západní a východní Evropou sice padla, ale řada členských států se vrací k protekcionismu. Hlavním principem jednotného trhu EU se tak stává „bližší košile než kabát“.
Evropský parlament schválil výraznou většinou obchodní dohodu s Kanadou. Ratifikaci dohody ale musí podpořit ještě národní a regionální parlamenty v jednotlivých zemích EU. A to může být velký problém.
Členové Výboru pro zaměstnanost a sociální věci Evropského parlamentu si dnes vyslechli prezentaci návrhu zprávy o vysílání pracovníků…
Pracovníci českých firem si mohou přivydělávat na projektech v zahraničí. Podniky přitom mají větší jistotu, že klient jejich práci ocení. Jednatelka elektromontážní firmy ale upozorňuje, že zaměstnanci mohou o zahraniční zakázky brzy přijít.
Směrnici EU o prosazování předpisů v oblasti vysílání pracovníků schválila česká vláda s pětiměsíčním zpožděním. Evropská komise mezitím navrhla další změny.
Nový návrh směrnice o vysílání pracovníků, který letos na jaře představila Evropská komise, vyvolává vlnu emocí. Na jedné straně stojí západoevropské státy, které po revizi pravidel dlouhodobě volají, a na straně druhé země střední a východní Evropy. Ty se netají obavami, že nová pravidla ohrozí konkurenceschopnost nejen jejich, ale i EU jako celku.
„Vadí mi, že se tu bavíme o sociálním dumpingu uvnitř EU a nezabýváme se daleko větším rizikem, které v této oblasti hrozí z Číny,“ řekla v rozhovoru pro EurActiv česká europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL; EPP).
Evropská komise tento týden ve svém sdělení konstatovala, že její dřívější návrh revize směrnice o vysílání pracovníků…
Evropská komise bude i nadále prosazovat revizi směrnice o vysílání pracovníků v EU. Žlutou kartu, kterou proti návrhu vzneslo několik národních parlamentů, včetně českého, odmítla s tím, že revize není v rozporu s principem subsidiarity.
Firmy by měly svým pracovníkům, které dočasně vysílají do zahraničí, platit stejnou odměnu, jakou dostávají pracovníci v dané hostitelské zemi. Navrhuje to Evropská komise. Za novou směrnici se staví západoevropské státy, Maďarsko a Polsko jsou naopak proti. Kritika zní i z českých podniků.
