Protiruské sankce mohou jít ještě dál, říká zmocněnec pro Východní partnerství Stulík
Na Bělorusko se nezapomnělo, tamní situace ale závisí na vítězství Ukrajiny, říká v rozhovoru pro Euractiv.cz zmocněnec…
Na Bělorusko se nezapomnělo, tamní situace ale závisí na vítězství Ukrajiny, říká v rozhovoru pro Euractiv.cz zmocněnec…
Válka na Ukrajině zdánlivě dodala EU novou chuť se rozšiřovat. Při hlubším pohledu do debaty o přijetí nových zemí je ale jasné, že členské státy nemají stejný názor. Aby se věci daly skutečně do pohybu, musela by se změnit sama EU.
Dosavadní bezpečnostní a vojenská pomoc Ukrajině a dalším východním zemím pod hrozbou ruské agrese by se měla lépe ukotvit a pokračovat i do budoucna. „Vyhnat Rusko z okupovaných území nestačí, jinak se bude historie opakovat,“ zní z Evropského parlamentu.
V posledních dnech se naplno ukazuje, které evropské země mají blízký vztah s Putinovým Ruskem. Jednou z nich je Srbsko, které nepodpořilo protiruské sankce, a může si tak zkomplikovat svou „evropskou budoucnost“.
Zatímco Ukrajina čelí ruské invazi, její prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal žádost o okamžité přijetí své země do Evropské unie. Něco takového je nereálné, i když k posunu v evropské integraci by dojít mohlo, například z hlediska ukrajinské pracovní síly.
Zatímco napětí mezi Ukrajinou a Ruskem je nejvyšší za poslední roky, lídři EU se ve středu 15. prosince po čtyřech letech sešli se svými protějšky ze zemí Východního partnerství (EaP) na summitu, jehož cílem bylo znovu potvrdit strategický význam regionu.
Zákaz cestování do EU pro občany západobalkánských zemí kvůli pandemii byl symbolickou „fackou“, která ukázala skutečný přístup Unie k regionu, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz odborník na politiku rozšiřování EU Michal Vít.
Rok 2020 nabídl poměrně zajímavý vývoj také v otázce vztahů EU s jejím nejbližším okolím – se státy západního Balkánu a zeměmi Východního partnerství. Shrnujeme nejdůležitější momenty.
Vítězkou moldavských prezidentských voleb je proevropská Maia Sanduová, absolventka Harvardu a bývalá ekonomka Světové banky. Čekají zemi hluboké reformy? Jak vypadají vyhlídky jejího členství v Evropské unii? A co mu nejvíce brání?
I když se na květnovém „rozšiřovacím summitu“ EU jaksi zapomnělo na téma rozšíření, západní Balkán zůstává mezi bruselskými prioritami. Na podzim možná dokonce dojde k překročení jednoho nebo dvou zásadních milníků.
Jak bude Evropská unie v následující dekádě přistupovat k zemím Východního partnerství? Asociace pro mezinárodní otázky a Visegrad Insight popisují možné scénáře.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Do plánů Komise pro Východní partnerství se významně promítnou zelená a digitální agenda. Hlavní zaměření zůstává ekonomické, Unie nebude tlačit na politickou asociaci. Ve strategii se objevuje i Českem prosazovaná myšlenka, píše v komentáři Pavel Havlíček.
Spolupráce EU s šesticí zemí Východního partnerství dostane po roce 2020 novou tvář. Mezi priority budou patřit inovace, modernizace hospodářství s ohledem na klima, podpora malých a středních podniků či lidská práva. Komise nezapomíná ani na důsledky boje s pandemií.
V Praze se sešla skupina států, které chtějí prosadit urychlení integrace zemí západního Balkánu do EU. Podpořit ji přijel i eurokomisař Olivér Várhelyi, který na dotaz redakce EURACTIV.cz shrnul, proč se Unie v procesu rozšíření dlouho nemůže pohnout z místa.
Visegrádská čtyřka si v posledních letech vysloužila v Evropské unii špatnou pověst, a to především kvůli postoji v migrační krizi a problémům s právním státem. Jak se její pozice proměnila v roce 2019 a co ji čeká v budoucnu?
Ukrajina se stala příkladným vzorem ostatním zemím Východního partnerství. I přes znatelné pokroky však stále nelze mluvit o výrazné prosperitě a stabilitě. Opravdový krok vpřed přijde až s vyřešením otázky konfliktu na východě země.
Nezájem nové Evropské komise o Východní partnerství dává příležitost Visegrádské čtyřce, aby využila své přirozené pozice a chopila se iniciativy. Problematický vztah Maďarska s Ukrajinou však tyto šance snižuje.