Evropská komise dnes přijala komplexní strategii s cílem posílit podporu východních regionů Evropské unie sousedících s Ruskem, Běloruskem a Ukrajinou. Ukázal to dokument, který evropská exekutiva po svém pravidelném zasedání v Bruselu zveřejnila na svém webu.
Evropa potřebuje posilovat svou bezpečnost a obranyschopnost, často ale naráží na národní zájmy, role Bruselu tak zůstává hlavně v rovině investora. Peněz na obranu by ale každopádně mělo být v unijním rozpočtu do budoucna dost, využít toho můžou i Češi.
ČR vyzvala společně s několika dalšími státy EU ze střední a východní Evropy k lepší ochraně trhu s plynem. Podle těchto zemí na něm hrozí zavádění nových poplatků za přepravu plynu přes jednotlivé země a vzniku obchodních bariér.
Členské státy EU ve střední a východní Evropě potřebují nový hospodářský model založený na inovacích. Dosavadní úspěšný model tohoto regionu ve formě „prodlouženého pracovního stolu“ západních koncernů totiž narazil na své limity.
Česká eurokomisařka Věra Jourová se plánuje na přelomu dubna a května setkat se zástupci velkých technologických firem. Diskutovat s nimi bude o plnění jejich nových povinností, které vyplývají z evropského aktu o digitálních službách (DSA).
Volební reforma byla v Bosně a Hercegovině blízko, chyběla ale politická vůle. Za pomalý rozšiřovací proces můžou jak země západního Balkánu, tak sama EU, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz velvyslankyně v Sarajevu Ivana Hlavsová.
Ruská invaze na Ukrajinu podnítila významné změny v připravované vojenské strategii EU, tzv. Strategickém kompasu. Jedním z pilířů budou i dodávky zbraní do zahraničí. Amnesty International upozorňuje, že tady musí Unie našlapovat opatrně.
Místo toho, aby slepě následovaly Brusel, mohou státy jako Česko, Chorvatsko či Bulharsko využít své pozice a podmínit svoje budoucí přijetí eura zásadnější strukturální reformou eurozóny, píše v komentáři Eoin Drea, seniorní analytik Martensova centru v Bruselu.
Podle Španělska a Itálie hrozí Evropské unii kvůli současné pandemii rozpad. Co se týká hospodářských dopadů krize, konkrétně země východní Evropy ji podle odhadů pocítí obzvlášť silně, ze střednědobého hlediska by z ní ale mohly těžit.
Vládní představitelé z osmi zemí východní části Evropské unie včetně Česka dnes ve Varšavě zdůraznili odmítavý postoj k jakýmkoli škrtům ve společné zemědělské politice EU, která by podle nich měla zůstat „na úrovni let 2014 až 2020“.
Migrace, vysílání pracovníků nebo dvojí kvalita potravin – právě tato tři témata ukázala, že rozdíl mezi západní a východní Evropou stále existuje. Řešení přitom může být jednoduché, stačí se lépe vnímat a také být aktivnější ve vytváření kompromisů.
