V květnu odstartovala Konference o budoucnosti Evropy, série diskusí o budoucí podobě Evropské unie. Centrem debaty mají být přímo občané, kterým je nejblíže regionální a místní úroveň. Co čeští lokální lídři od Konference o budoucnosti Evropy očekávají?
Ve Výboru regionů reprezentují Česko i politici, kteří už po prohraných volbách nevedou své kraje, města nebo obce, a sedí pouze v opozici. I když tento stav není ideální, jiné řešení by ochromilo fungování české delegace.
Projekty v příhraničí mají svá specifika, pravidla i vlastní fond. Stále více se ale podobají těm spolufinancovaným z kohezních fondů, což může někdy přinášet komplikace. Shodují se na tom koordinátoři i realizátoři projektů na českých hranicích.
Konference o budoucnosti Evropy se dočkala svého oficiálního zahájení. To proběhlo 9. května, na Den Evropy, v sídle Evropského parlamentu ve francouzském Štrasburku. Jak zahájení probíhalo? A jak se budou moci zapojit Češi? Odpovídá redaktorka EURACTIV.cz Kateřina Zichová.
Den Evropy se letos nesl ve znamení zahájení Konference o budoucnosti Evropy ve Štrasburku. Spouští se tím debaty občanů o tom, jak by měla v budoucnu EU vypadat a co by měla řešit. Nápady hýří i Češi, na digitální platformě se zajímají například o migraci či jadernou energii.
O větším využívání digitálních technologií v českých školách se mluví řadu let, skutečnou revoluci ale přinesla až globální pandemie. Jak české školství v této výzvě obstálo a jak čerstvá zkušenost jeho podobu ovlivní do budoucna? Sledujte záznam debaty serveru EURACTIV.cz.
Pandemie přispěla k tomu, že se v otázce rovného přístupu ke vzdělání v Česku i nadále „otevírají nůžky“. Nešlo jen o to, že někteří žáci neměli přístup k nezbytnému digitálnímu vybavení, velmi záleží také na přístupu učitelů a rodinném zázemí.
České školy jsou kvůli pandemii covidu-19 uzavřeny nejdéle v Evropě, opatření přesunula výuku ze dne na den do online světa a školy byly nuceny rychle pokročit v digitalizaci. Jak na české školství pandemie dopadla? Co mu přinesla? A co dál?
Bez programu REACT-EU by si Pardubický kraj nemohl dovolit stavbu urgentních příjmů, říká v rozhovoru náměstek kraje Roman Línek. Konference o budoucnosti Evropy je podle něj velká příležitost bavit se o přenastavení kompetencí v rámci EU.
Konference o budoucnosti Evropy oficiálně začne 9. května, na Den Evropy. Přípravy už vrcholí a první zájemci mohou své názory vyjádřit už nyní skrze online platformu. Jak bude konference probíhat? Jak se na ni připravuje ČR? A co lze od debaty očekávat?
Celoevropská debata o budoucnosti Evropské unie se po ročním odkladu již brzy dočká svého oficiálního zahájení. Konference, na které mají Evropané o budoucí podobě sedmadvacetičlenného bloku diskutovat, formálně odstartuje už v květnu a přípravy vrcholí.
Ambiciózní hnutí Volt má po Evropském parlamentu své zástupce také mezi nizozemskými zákonodárci. Cesta ke většímu úspěchu je ale dost trnitá. Česká „pobočka“ hnutí teprve získává svůj tvar.
Vzájemná závislost mezi regiony různých států je silnější a významnější, než se zdá. Potvrdila to pandemie koronaviru.
Problémem očkovací strategie EU je i to, že si každá země dopředu objednala jinak složené portfolio výrobců. Česko se snaží zajistit, aby měli všichni vakcín dostatek, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz velvyslankyně Edita Hrdá, vedoucí Stálého zastoupení ČR při EU.
Finanční prostředky z nového evropského nástroje REACT-EU pomůžou českým nemocnicím navýšit kapacitu urgentních příjmů. Podpory se dočkají i hygienické stanice nebo záchranná služba. První peníze by mohly začít proudit v dubnu.
Rezerva pro přizpůsobení se brexitu má pomoci členským státům vypořádat se s odchodem Velké Británie z EU. Zvláštní mechanismus, z něhož mají unijní prostředky plynout, však není vhodně nastaven, upozorňují unijní auditoři. Výhrady má i Výbor regionů.
Výbor regionů spouští druhou generaci „regionálních hubů“, které mají Unii pomoct lépe reflektovat zkušenosti lokálních a regionálních aktérů při přípravě legislativy. České hráče byste v seznamu hledali marně.
Z evropského balíku na obnovu po krizi si Česko přijde zhruba na 172 miliard korun. Vláda nyní plánuje, jak peníze využije. Kulturní a kreativní sektor vládu vyzval, aby na něj nezapomněla. Proč je podpora umělců a kreativců důležitá?
