Přístup českých samospráv k chytrým řešením je „proč něco měnit, když nám to funguje“. Měly by se naučit s lidmi lépe komunikovat, dobrých příkladů je v Evropě mnoho, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Jaroslav Kacer.
Česká republika může v rámci svého předsednictví EU v roce 2022 přispět k dokončení několika velice důležitých legislativních balíčků. Posílený sbor úředníků a diplomatů však podle opozice nestačí, zapotřebí je i politická vůle vlády.
Až 73 % emisí ze silniční dopravy pochází od osobních automobilů. Praha je přitom automobily doslova zahlcena, což může mít dopad nejen na samotnou dopravu, ale také na klima a lidské zdraví.
K dosažení klimatické neutrality bude nutné výrazně snížit emise. Jedním z kroků, jak toho dosáhnout, je přesednout z aut do tramvají, nebo nejlíp na kola. Rozmachu cyklistiky značně přispěla koronavirová opatření, evropské země však ještě musí dobudovat odpovídající infrastrukturu.
Nový průzkum Eurobarometru se ptal na to, jak co nejlépe naložit s mimořádným fondem obnovy. Došlo ale i na právní stát – čtyři z pěti Evropanů si myslí, že EU by měla dávat peníze jen těm zemím, které dodržují pravidla.
Radní hlavního města na konci srpna schválili připojení Prahy ke společnému evropskému řešení bezdomovectví a bytové nouze. Město se přihlásilo k Lisabonské deklaraci o Evropské platformě pro boj proti bezdomovectví, kterou podepsaly všechny členské státy EU.
Farmy na přažských střechách, hromadná doprava poháněná biometanem z gastroodpadu nebo využívání tepla z odpadních vod pro vytápění a chlazení. To je jen zlomek opatření, jakými chce hlavní město Praha roztočit svou cirkulární ekonomiku.
Stírat hranice a prohlubovat spolupráci lze v EU i na regionální úrovni. Důkazem jsou tzv. euroregiony. O co se jedná? A s kým spolupracuje Česko?
Situace Romů v zemích Evropské unie se nelepší tak, jak by si Evropská unie přála. Pomoci má nová strategie, ve které EU přichází s novými opatřeními a cíli do roku 2030.
Prosazování společných zájmů v EU, čerpání unijních financí z nového programového období a společný boj s aktuálními i budoucími přeshraničními výzvami. Tři důvody, proč se euroregiony ležící na českých hranicích rozhodly založit svou asociaci.
Konference o budoucnosti Evropy trvá již dva měsíce a pomalu se přesouvá z internetového prostředí k opravdovému setkávání. V červnu proběhlo první plenární zasedání, několik debat má za sebou i Česko. K dosavadnímu průběhu se však objevují kritické komentáře.
Evropská unie má do budoucna velké „sociální plány“. Jejich součástí je také společný boj proti bezdomovectví, které je pro EU čím dál větší zátěží. Možné řešení ukazuje i jeden český projekt z Moravskoslezského kraje.
EU a její statistický úřad Eurostat chtějí mít perfektní přehled o tom, v jakém stavu jsou i ty nejzapadlejší obce a regiony ve členských zemích. Využívají proto speciální klasifikaci, která slouží i k rozhodování o tom, kam poslat finanční prostředky.
Česko trápí automobilová doprava, ta nemotorová naopak roste. Přísnější regulace městské mobility v rámci EU nedává smysl, každé město je svým způsobem originál, říká v rozhovoru Jitka Vrtalová z Partnerství pro městskou mobilitu.
Výbor regionů – poradní orgán EU, který zastupuje zájmy regionů a samospráv. Jak ale vlastně uvnitř vypadá? A kolik zástupců v něm mají jednotlivé členské státy?
Do centra pozornosti rozhodování o budoucnosti Evropské unie se mají se startem Konference o budoucnosti Evropy dostat samotní občané. Těm je ale Evropská unie často vzdálená. Nejblíže je jim úroveň lokální. Jak mohou města EU občanům přiblížit?
Praha bere boj s klimatickými změnami vážně, na projekty dohlédne „koordinátor modrozelené infrastruktury“, říká primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Hlavnímu městu se zkomplikoval přístup ke klasickým evropským fondům, vyhlíží ale jiné příležitosti.
Nejen evropským městům a obcím pomáhá v přípravě na klimatické změny a proměnu energetiky tzv. Pakt starostů a primátorů. V Česku o něj zatím příliš velký zájem není.
