Z řady vyjádření unijních činitelů vyplývá, že Komise kandidaturu doporučí. Vyslovit se má také ke stejnému záměru Gruzie a Moldavska. Rozhodující slovo budou mít za týden lídři členských zemí na summitu v Bruselu.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
ČR bude jako předsednická země EU podporovat přijetí Ukrajiny za kandidátskou zemi. Bude vysvětlovat ostatním státům EU, proč je tento krok důležitý. Místopředsedkyni ukrajinského parlamentu Olenu Kondratjukovou o tom dnes ujistil místopředseda Senátu Jiří Růžička.
České předsednictví v Radě EU ve druhé polovině letošního roku by se mělo podle premiéra Petra Fialy (ODS) i rakouského kancléře Karla Nehammera věnovat otázce západního Balkánu a jeho integrace do Evropské unie.
Česko chce během předsednictví uspořádat summit s ukrajinským prezidentem Zelenským. Kromě toho by mělo také uspořádat dárcovskou konferenci a řešit otázku poválečné obnovy Ukrajiny, uvedl ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek.
Ukrajina potřebuje, aby západní země zavedly další sankce proti Rusku, včetně opatření týkajících se energetiky. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj to dnes řekl poslancům slovenského parlamentu v projevu, který byl vysílán prostřednictvím videopřenosu.
Ruský prezident Vladimir Putin v telefonickém hovoru odmítl návrh Charlese Michela, ať se sejde se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Toto setkání podle šéfa Kremlu závisí na výsledcích rusko-ukrajinských jednání.
Se členstvím České republiky v NATO souhlasí 78 procent lidí v Česku, nejvíc od roku 1994. Vzrostla také podpora EU, ukázal průzkum agentury STEM z přelomu března a dubna. Třetina Čechů kvůli válce na Ukrajině považuje bezpečnostní situaci ve střední Evropě za špatnou.
Ukrajina vyplnila dotazník, který by se měl stát výchozím bodem pro rozhodování Evropské unie o členství Kyjeva v EU. Podle agentury Reuters o tom informoval zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Ihor Žovkva.
Summit EU a Číny zásadní posun nepřinesl. Podle šéfa unijní diplomacie Borrella se Čína o Ukrajině nechtěla vůbec bavit. Jednání tak označil za „dialog hluchých“.
Vrcholní představitelé evropské sedmadvacítky se setkali v Bruselu, aby se domluvili na dalším postupu vůči ruské agresi. Na čem se dohodli? Server EURACTIV.cz přináší shrnutí.
Ministři zahraničí zemí EU se dnes neshodli na podobě pátého balíku sankcí proti Rusku; jeho rozsah by měli ve čtvrtek vytyčit unijní lídři na summitu v Bruselu. Po první části jednání to řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský.
Rusko se v ukrajinském Mariupolu dopouští masivních válečných zločinů a Evropská unie bude jednat o dalších sankcích, tentokrát cílených na ruský ropný průmysl. Před jednáním ministrů zahraničí členských zemí to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
Turci a Řekové, kteří byli ještě nedávno „na nože“ kvůli migrantům a průzkumným vrtům, se kvůli válce na Ukrajině udobřují. K západním sankcím se ale Ankara nepřidala a raději počítá s různými scénáři války. Zároveň je aktivní diplomaticky.
Ukrajina a Moldavsko dokončily proces připojení k hlavní evropské elektrické síti. O napojení informovala Evropská komise. Ukrajině připojení pomůže udržet její síť během války stabilní.
Premiér Petr Fiala (ODS) s předsedy vlád Polska a Slovinska Mateuszem Morawieckým a Janezem Janšou navštíví dnes jako zástupci Evropské rady Kyjev. Cesty se účastní i polský vicepremiér Jaroslaw Kaczyński.
„Ukrajina v tuto chvíli bojuje i za naši bezpečnost, a proto ji musíme všemi prostředky pomoci,“ říká místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (za ANO, Renew). Podle ní by měla EU rozšířit sankce vůči Rusku včetně odstřižení se od dodávek plynu.
Rusko poprvé od napadení Ukrajiny otevřeně pohrozilo přerušením dodávek plynu, který do Německa proudí plynovodem Nord Stream 1, pokud Západ zakáže dovoz ruské ropy. V pondělí večer před takovým krokem v ruské státní televizi varoval vicepremiér Alexandr Novak.
