Zatím nenastal čas rušit sankce proti Rusku, které pokračuje v agresi proti Ukrajině. Po dnešním pařížském summitu tří desítek zemí podporujících Kyjev to prohlásili britský premiér Keir Starmer a německý kancléř Olaf Scholz, podle něhož by bylo chybou ustupovat Rusku.
V Paříži se ve čtvrtek uskuteční setkání o míru a bezpečnosti na Ukrajině, které svolal francouzský prezident Emmanuel Macron. Českou republiku bude zastupovat premiér Petr Fiala. Podle Elysejského paláce se očekává účast zástupců 31 zemí z EU a NATO, včetně Kanady, Británie a Norska.
Ukrajina usiluje o členství v Evropské unii a plánuje letos otevřít další fázi přístupových jednání. Podle odborníků by její vstup mohl nejen posílit postavení střední a východní Evropy, ale také přispět k reformám v rámci samotné EU.
Po třech letech nevyprovokované ruské agrese jsme svědky bouřlivého vývoje, Česká republika nadále velmi pevně stojí po boku Ukrajiny. Na tiskové konferenci po dnešním jednání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským to v Kyjevě řekl český prezident Petr Pavel.
Úterní telefonát mezi prezidenty Spojených států a Ruska Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem o Ukrajině ukázal, že Moskvě nelze věřit a že Moskva nehodlá dělat žádné ústupky. Dnes to podle agentury Reuters prohlásila šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallas.
Čísla, ke kterým došli experti z Evropské komise, nejsou stejná jako ta, která předložilo Slovensko, pokud jde o ztráty v souvislosti se zastavením tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu. Komisař pro energetiku Dan Jörgensen to uvedl v rozhovoru s novináři.
Slovenští vládní představitelé hovoří o možném vyslání vojáků na Ukrajinu jako o odklonu od národních zájmů, názory opozice na toto téma se ale liší. Případnou mírovou misi silně podporují Demokraté, zatímco Progresivní Slovensko myšlenku nevylučuje.
Členské státy Evropské unie se dnes shodly na prodloužení sankcí proti ruským a běloruským občanům a firmám, sdělily ČTK diplomatické zdroje.
Přestože je rusko-ukrajinská válka dál v plném proudu, do napadené země už teď míří miliardy investic. Lákat další investory ale není jednoduché, obzvlášť bez bezpečnostních záruk, které by zemi do budoucna stabilizovaly.
Lídři 27 zemí EU se dnes shodli, že má EU rychle najít peníze na posílení vlastní obrany a bezpečnosti. Jednomyslnou shodu na další podpoře Ukrajiny napadené Ruskem však najít nedokázali. Přihlásilo se k ní 26 států, proti se postavilo Maďarsko.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes odpoledne v Bruselu sešli k mimořádnému zasedání, na němž jednají o posílení evropské obrany a další vojenské podpoře Ukrajiny v době nejistoty kolem pokračování dodávek amerických zbraní Kyjevu.
Ačkoliv se neshodneme na způsobech dosažení míru, shodneme se na tom, že je třeba posílit obranyschopnost evropských národů, uvedl dnes ke své středeční (5. března) schůzce s s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem maďarský premiér Viktor Orbán. Zdůraznil zároveň, že francouzsko-maďarské vztahy zůstávají dobré.
Shoda na podpoře Ukrajiny, která už víc než tři roky čelí vpádu Ruska, nebude na dnešním mimořádném jednání unijních lídrů podle premiéra Petra Fialy (ODS) asi tak silná, jako tomu bylo na dřívějších summitech.
Americký prezident Donald Trump v pondělí podle tisku nařídil přerušit americkou vojenskou pomoc Ukrajině. Učinil tak po páteční roztržce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Oválné pracovně Bílého domu.
Slovenský premiér Robert Fico pohrozil zablokováním čtvrtečního summitu EU ohledně schvalování finanční a vojenské pomoci Ukrajině, pokud státníci evropského bloku nepodpoří požadavek Bratislavy, aby EU vyzvala Kyjev obnovit tranzit zemního plynu přes své území.
Nebylo dne, kdy by Ukrajina necítila vděčnost vůči USA za jejich podporu, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a přislíbil, že bude vyvíjeno další diplomatické úsilí o dosažení jednoty s Washingtonem. Vztahy mezi zeměmi poznamenala páteční hádka v Bílém domě.
Německo si ale podle analytika Martina Vokálka v dnešní geopolitické situaci nemůže dovolit nevyčnívat a mělo by se odpovědně ujmout své pozice silného státu v Evropské unii i v NATO.
Prezidenti a premiéři na mimořádném summitu Evropské unie, který se uskuteční příští čtvrtek, vyzvou ke zvýšení vojenské pomoci Ukrajině, k další podpoře ukrajinského obranného průmyslu a k poskytnutí výcviku ukrajinským vojákům.
