Shoda na podpoře Ukrajiny, která už víc než tři roky čelí vpádu Ruska, nebude na dnešním mimořádném jednání unijních lídrů podle premiéra Petra Fialy (ODS) asi tak silná, jako tomu bylo na dřívějších summitech.
Americký prezident Donald Trump v pondělí podle tisku nařídil přerušit americkou vojenskou pomoc Ukrajině. Učinil tak po páteční roztržce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Oválné pracovně Bílého domu.
Slovenský premiér Robert Fico pohrozil zablokováním čtvrtečního summitu EU ohledně schvalování finanční a vojenské pomoci Ukrajině, pokud státníci evropského bloku nepodpoří požadavek Bratislavy, aby EU vyzvala Kyjev obnovit tranzit zemního plynu přes své území.
Nebylo dne, kdy by Ukrajina necítila vděčnost vůči USA za jejich podporu, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a přislíbil, že bude vyvíjeno další diplomatické úsilí o dosažení jednoty s Washingtonem. Vztahy mezi zeměmi poznamenala páteční hádka v Bílém domě.
Německo si ale podle analytika Martina Vokálka v dnešní geopolitické situaci nemůže dovolit nevyčnívat a mělo by se odpovědně ujmout své pozice silného státu v Evropské unii i v NATO.
Prezidenti a premiéři na mimořádném summitu Evropské unie, který se uskuteční příští čtvrtek, vyzvou ke zvýšení vojenské pomoci Ukrajině, k další podpoře ukrajinského obranného průmyslu a k poskytnutí výcviku ukrajinským vojákům.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na dnešní schůzce s irským premiérem Micheálem Martinem pokračoval v rozhovorech o způsobu ukončení ruské války a bezpečnostních zárukách pro svou zemi.
Evropská unie a její členské státy by měly být připraveny na evropský příspěvek k bezpečnostním zárukám pro Ukrajinu. Ve zvacím dopise na mimořádný summit EU to unijním lídrům napsal předseda Evropské rady António Costa.
Evropská unie nabídla Ukrajině vlastní dohodu o těžbě nerostů v Ruskem napadené zemi. Podle Evropské komise bude výhodná pro obě strany, napsal dnes server Politico. Stalo se to v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil, že Washington je blízko uzavření podobné dohody s Kyjevem.
Ukrajina by mohla vstoupit do Evropské unie před rokem 2030, pokud bude pokračovat v reformách stejně rychle…
Polsko, Slovensko a Česko podporují rozšíření EU na východ i na jih směrem k západnímu Balkánu. Politici z těchto tří zemí nicméně zdůrazňují, že je důležité, aby kandidátské státy splňovaly potřebná kritéria. Ukrajina uznává, že ji čeká dlouhá cesta.
Nikdo v Evropě nechce, aby válka na Ukrajině pokračovala, uvedla po skončení dnešního jednání ministrů zahraničí EU v Bruselu šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas. Mírová dohoda bez Ukrajiny a bez Evropy podle ní nebude fungovat.
Do Kyjeva dnes přicestovali šéfové unijních institucí nebo lídři Kanady, Španělska, Dánska a řady dalších zemí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si od schůzky s vůdci spojeneckých zemí slibuje, že se stane „bodem obratu“.
Americký prezident Donald Trump a jeho spolupracovníci vysílají do Evropy znepokojivé signály. Co to znamená pro budoucnost Severoatlantické aliance? Ptali jsme se expertů a expertek na bezpečnost a obranu.
Evropa by si měla přiznat nejen vážnost a negativní směřování dnešní geopolitické situace, ale také fakt, že je součástí hybridní války. Před sebou má podle odborníků a politiků dlouhý seznam úkolů.
Slovensko podle premiéra Roberta Fica chce dál kupovat ruský plyn a od Ukrajiny požaduje jeho přepravu přes její území. Fico dnes v této souvislosti opětovně pohrozil zablokováním rozhodnutí Evropské unie o poskytování pomoci Kyjevu.
Polské předsednictví bude pracovat na urychlení ukrajinské cesty do Evropské unie, uvedl dnes ve Varšavě polský premiér Donald Tusk po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Polsko, které nyní předsedá Radě EU, je jedním z hlavních spojenců Ukrajiny, která se již téměř tři roky brání ruské agresi.
Nová Evropská komise i čerstvě odstartované polské předsednictví se chtějí předvést. Pro kandidátské země to může znamenat největší posun na jejich cestě do EU za poslední dekádu.
