Představitelé Velké Británie a Evropské unie zahájili 19. června 2017 oficiální jednání o brexitu. Téměř rok po konání britského referenda a tři měsíce po spuštění článku 50 Smlouvy o EU. Co předcházelo samotným rozhovorům, jak probíhala a co se vyjednalo?
Pendleři, sezónní či vyslaní pracovníci jsou závislí na otevřených hranicích, kvůli nouzovému stavu se však řada z nich nemůže dostat do práce. Pravidla se navíc s téměř každým dnem mění.
„Já jsem to nikdy nepotřeboval, takže je to zbytečnost.“ Tak takový přístup k výhodám členství v EU my neberem.
Francouzský prezident jedná se svými evropskými protějšky o nových pravidlech pro přeshraniční vysílání pracovníků. Svým chováním však může vyostřit spor o revizi směrnice, na které Evropský parlament pracuje již přes rok. Upozorňuje na to francouzská europoslankyně Morin-Chartierová.
Estonsko je již 120. zemí, která bude předsedat Radě Evropské unie. Rotujícího předsednictví se Estonsko ujalo…
Česká republika by se novým iniciativám Unie v oblasti sociální politiky neměla bránit. Může se tak přiblížit ostatním členským státům a pojistit si lepší budoucnost. Další výhody sociální dimenze EU nám přiblížil bývalý premiér a eurokomisař Vladimír Špidla.
Evropský parlament schválil priority pro vyjednávání o brexitu. Základem jsou čtyři svobody: volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu. Kromě toho má Británie splnit všechny své finanční závazky vůči Unii, umožnit pokračování společné bezpečnostní politiky a zaručit, že na hranicích s Irskem nezavede povinná víza.
Občany Evropské unie, kteří žijí ve Velké Británii, dál trápí nejasnosti kolem toho, jaký bude jejich oficiální status po oficiálním spuštění tzv. brexitu. „Rozvod“ Británie a EU je přitom zasáhne nejdřív. Součástí těchto jednání bude totiž velmi brzy status evropských občanů, kteří doposud na ostrovech pracují a žijí. Stejně jako práva Britů na evropském kontinentu. Londýn a Brusel předpovídají tvrdá a složitá jednání.
Britská premiérka Theresa Mayová aktivovala článek 50 Smlouvy o Evropské unii. Na jeho základě spustil Londýn proces tzv. brexitu. Ať již se britská vláda s Bruselem dohodne na jeho podmínkách či ne, opustí Spojené království EU do dvou let. Co Brity k tomuto rozhodnutí vedlo a za jakých podmínek bude brexit probíhat? Přečtěte si podrobné otázky a odpovědi na toto téma.
Česko chce zachovat všechny čtyři svobody evropského trhu, včetně volného pohybu pracovních sil. Je to důležité i v rámci jednání o brexitu. Premiér Sobotka to dnes řekl v senátním výboru pro záležitosti EU, kde se debata stočila i na výroky ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka. Ten v rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedl, že lpění na volném pohybu může komplikovat vztah unijních zemí k EU.
Vyjednávání o brexitu se sice mírně komplikují debatami v londýnském parlamentu, premiérka Theresa Mayová chce ale jejich hlavní část stále uzavřít do dvou let. Na podmínkách odchodu se však s Bruselem nemusí vůbec dohodnout. Pro tento případ má Mayová záložní řešení.
Německo, Francie a Rakousko zavádějí nová pravidla pro minimální mzdu. Vztahují se na domácí i zahraniční pracovníky včetně řidičů mezinárodní dopravy. Podle Jany Radové, vedoucí kanceláře Svazu průmyslu a dopravy ČR v Bruselu, jsou tato pravidla diskriminační a souvisí s chystanou revizí směrnice o vysílání pracovníků.
Evropská komise navrhuje rozsáhlou reformu sociální politiky. Ekonomické rozdíly a rostoucí chudoba jsou podle eurokomisařů závažné problémy, se kterými musí EU bojovat. Jedním z kroků by podle předsedy Komise mělo být povinné zavádění minimálních mezd v zemích osmadvacítky.
Vysílaní pracovníci se podle sedmi členských států EU stávají obětí sociálního dumpingu. Evropská komise proto navrhla revizi směrnice, která má problém vyřešit. Hilde Thysová z belgické organizace zaměstnavatelů však tvrdí, že revize může vytvořit překážku ve volném pohybu služeb a pracovníků.
