V Evropě se pomalu rýsuje podoba společné zemědělské politiky. Čili plánu, jak v Evropě zajistit dostupné a kvalitní potraviny, aniž by na tom tratili zemědělci nebo životní prostředí.
Evropa je nejrychleji oteplujícím se kontinentem na světě. A Evropská unie stále nekoná dost, aby proti klimatické změně dostatečně bojovala, nebo se na ni připravila. Taková zjištění shrnuje vůbec první zpráva o klimatických rizicích Evropské environmentální agentury (EEA).
Evropa spoléhala na zemní plyn, kvůli válce ale musí své plány změnit. Energetika tak bude do budoucna stát především na obnovitelných zdrojích a také na jádru. I tady je ale potřeba dávat pozor na nezdravé závislosti.
Za posledních třicet let přišla planeta o 420 milionů hektarů lesů, což je rozloha větší než území Evropské unie. Zhruba 90 procent stromů šlo k zemi kvůli rozšiřování zemědělské půdy. Na místě pralesů jsou nyní sójové, palmové či kávové plantáže. EU chce masivnímu kácení bránit.
ČR čeká náročná zelená transformace. Implementace Zelené dohody v praxi je ale rozeseta mezi jednotlivé vládní rezorty, což může podle expertů představovat problém. V odborných kruzích se začíná hovořit o novém koordinátorovi, který by měl zelenou agendu pod palcem.
Proč jsou Češi tolik skeptičtí k evropské klimatické politice? Jak to překonat? Redakce EURACTIV.cz vyzpovídala bývalého českého ministra životního prostředí Jana Dusíka.
Méně nebezpečných pesticidů, méně chemických hnojiv a méně antibiotik v těle hospodářských zvířat. Právě s tímto návrhem dnes přišla Evropská komise v rámci Zelené dohody pro Evropu (European Green Deal).
Půda je pod stále větším tlakem vlivem globálních klimatických změn, nevhodnými způsoby zemědělství a lesnictví nebo plýtváním potravinami. Nová zpráva IPCC proto radí, jak zmírnit vliv člověka na krajinu. Svůj podíl mohou hrát i evropské zemědělské dotace.
Průměrná rozloha českých farem je nejvyšší z celé Evropské unie. Může za to období kolektivizace, kdy se drobní zemědělci museli vzdát svých statků ve prospěch velkých zemědělských družstev. Ani po třiceti letech od pádu komunistického režimu se však struktura českého zemědělství nezměnila.
Od roku 1982 zmizela z české zemědělské krajiny asi třetina ptáků. O moc lépe na tom není ani hmyz. Z 19 tisíc druhů evidovaných v Červeném seznamu ohrožených druhů je v tuzemsku více než 4000 v kategorii ohrožených a téměř 600 vyhynulých. Neubývají přitom jen vzácné druhy, ale klesají i populace těch zcela běžných.
Vezměte vědecká varování o nevratných dopadech klimatických změn vážně, jinak budeme protestovat každý pátek, vyzývají politiky mladí lidé po celém světě k záchraně planety.
Hospodaření založené na moderních technologiích přináší zemědělcům méně nákladů a více výnosů. Češi patří v tomto směru ke světové špičce.
Stav půdy v EU ohrožuje vodní a větrná eroze, zhutnění, kontaminace, úbytek organické hmoty, desertifikace a další půdní procesy, které vedou k její degradaci. Proto ochrana půdy a životního prostředí je jedním z cílů SZP po roce 2020.
Velkofarma je pro většinu lidí v Česku synonymem devastace a často tomu tak skutečně je. Na druhou stranu se ale farmáři začínají zajímat o to, jak svou půdu lépe chránit, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Vojtěch Kotecký.
Ústecký kraj potřebuje dobré napojení na ekonomická centra i vzájemné propojení svých měst. Vedle infrastruktury je potřeba klást důraz na vzdělání, vytvoření příjemného životního prostředí a spolupráci se sousedy, zaznělo na debatě, kterou pořádal EURACTIV.cz.
Komise předložila první iniciativu na ochranu opylovačů, hlavně včel, ale i dalšího hmyzu důležitého pro opylení rostlin. Chce lépe monitorovat jejich počty, druhy a úbytky. Projekty vychází z návrhu českého europoslance Pavla Poce.
Po těžbě uhlí čeká severočeský region nová budoucnost, kterou je potřeba koncepčně promýšlet, zaznělo na kulatém stole k restrukturalizaci uhelných regionů a příležitostem, které v tomto směru nabízí EU.
Víc jak polovina zemědělské půdy je v ČR ohrožena vodní erozí. Řešením může být používání vhodných technologií, střídání plodin nebo navrácení organické hmoty zpět do půdy. Odborníci dále doporučují více motivace nebo podporu od státu či EU.
