Radosław Sikorski má téměř jistou nominaci do příští Komise, o obranné portfolio prý však nestojí. Některé zdroje naznačují, že měl zálusk na post šéfa diplomacie EU, o který se ucházel již v roce 2014.
Europoslanci schválili nová pravidla ekodesignu. Ta by měla vést výrobce k tomu, aby jimi nabízené produkty byly opravitelnější, energeticky účinnější i šetrnější k životnímu prostředí. Nová regulace vnitřního trhu by se tak měla stát prvním větším krokem EU k cirkulární ekonomice.
Evropská unie čelí rostoucímu riziku kybernetických hrozeb. Nejvíce postiženy jsou Polsko, pobaltské a severské země, terčem útoků se ale stává celá Evropa. V reakci na tuto hrozbu Evropská komise představila dva nové nástroje: Akt o kybernetické solidaritě a Akt o kybernetické odolnosti. Zlepšit svou odolnost budou ale muset i evropské firmy.
Evropská komise dnes předložila legislativní návrh, jehož cílem je zakázat na unijním trhu zboží vyrobené nucenou prací.
Bezprecedentní krize si žádá bezprecedentní řešení. Evropský rozpočet nabobtnal o nové fondy, které mají pomoci členským státům zvládnout pandemii covid-19. Česku se tak otvírá jedinečná příležitost porazit krizi a přidat se do spolku bohatých států.
Když Evropská komise loni v březnu představovala průmyslovou strategii, zřejmě málokdo tušil, že celý kontinent na více než rok ochromí pandemie koronaviru. Komise proto strategii aktualizovala a pandemickou situaci v ní zohlednila. Co přináší dokument nového?
Společná obchodní politika je oblastí, kterou se Unie snaží rozvíjet již několik desetiletí. I když se může zdát, že v poslední době je éra liberálního mezinárodního obchodu spíše na ústupu, EU chce i nadále obchodní vztahy se třetími zeměmi rozvíjet.
Některé hračky na evropském trhu obsahují takzvané perzistentní organické znečišťující látky (POPs). Ty jsou pro děti závadné. Europoslanci nyní usilují o to, aby zboží vyrobené z těchto recyklovaných látek, a to nejen hračky, zmizelo z trhu.
Předsedové vlád Česka a Slovenska chtějí bojovat za národní zájmy, a to i prostřednictvím spolupráce v rámci V4 nebo tzv. slavkovského formátu. Zároveň si uvědomují, že Unii hrozí fragmentace.
Na vnitřním trhu EU se stále objevují nebezpečné hračky nebo elektronika. Komise chce, aby byl trh bezpečnější a na problémy se rychleji reagovalo. Národní orgány by měly lépe bojovat proti nekalému chování obchodníků z EU i mimo ni a zlepšit by se měla také komunikace mezi úřady a firmami.
Eurozóna se vyvíjí, a je proto nezbytné pokročit dále v její integraci. Česko se však může účastnit debat o prohloubení HMU i bez eura. Naší prioritou je zejména vnitřní trh. Ekonomicky tak dokážeme držet krok se zeměmi platícími společnou měnou, uvádí v rozhovoru náměstek ministra průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl.
Výhodou České republiky v současné době je, že nejen nepatří do skupiny ekonomických potížistů či přímo těch, vůči nimž byla přijímána stabilizační a záchranná opatření, ale naopak její nynější nadprůměrná ekonomická kondice představuje kapitál, který by měl být zhodnocen a zužitkován ve prospěch našich zájmů v EU a jejich obhajoby.
Vyjednávání obchodních dohod mezi EU a třetími zeměmi má pomoci jak státům, tak firmám v jednotlivých regionech členských zemí. Pokud však podnikatelé chtějí prorazit na trzích mimo Unii, musí vyrábět výrobky s přidanou hodnotou. České prostředí je však z velké části spíše montovnou západních společností. A místní podmínky jim cestu příliš neusnadňují.
Občany Evropské unie, kteří žijí ve Velké Británii, dál trápí nejasnosti kolem toho, jaký bude jejich oficiální status po oficiálním spuštění tzv. brexitu. „Rozvod“ Británie a EU je přitom zasáhne nejdřív. Součástí těchto jednání bude totiž velmi brzy status evropských občanů, kteří doposud na ostrovech pracují a žijí. Stejně jako práva Britů na evropském kontinentu. Londýn a Brusel předpovídají tvrdá a složitá jednání.
Evropská komise nechala zpracovat průzkum, ze kterého vyplývá, že velká část unijních občanů nezná svá spotřebitelská práva. Jejich znalost a zejména pak harmonizace těchto práv napříč celou EU jsou přitom hlavními kroky pro další rozvoj přeshraničního online obchodování.
Mezi priority Evropské komise pro následující rok patří mimo jiné vyjednávání obchodních dohod s třetími zeměmi, která se však v poslední době příliš nedaří. Stejně tak je pro Komisi důležité, aby se EU stala globálním aktérem, a proto plánuje vytvořit strategii pro řešení konfliktu v Sýrii.
Řidič, který během jedné jízdy převáží náklad i přes několik států EU, je vysoce mobilní pracovník, a proto by neměl spadat pod pravidla směrnice o vysílání pracovníků. Myslí si to generální tajemník Sdružení automobilových dopravců ČESMAD BOHEMIA Vojtěch Hromíř. Pokud by směrnice byla plošně na řidiče uplatňována, přinese především zdražení dopravy a zboží a snížení efektivity silniční dopravy, říká v rozhovoru pro EurActiv.
Česká europoslankyně Martina Dlabajová (ANO/ALDE) se jako stínová zpravodajka návrhu na revizi směrnice o vysílání pracovníků snaží zmírnit nepříznivý dopad tohoto návrhu na konkurenceschopnost našich firem. Revize směrnice, kterou předložila Evropská komise letos v březnu, se stala předmětem bouřlivé diskuze napříč EU a Parlamenty 11 členských států dokonce proti tomuto návrhu vystavily žlutou kartu. S ohledem na nadcházející projednávání návrhu v Evropském parlamentu se poslankyně rozhodla uspořádat společně s kolegyní ze stejné politické frakce, Marian Harkin (ALDE), vyváženou diskuzi o obsahu návrhu a jeho dopadu na volný pohyb služeb.
