Česko stále neplní evropský požadavek na energetické úspory stanovený pro roky 2014 až 2020. Vyplývá to ze zprávy o pokroku dosaženém při plnění vnitrostátních cílů energetické účinnosti, kterou dnes schválila vláda.
Přechod na bezuhlíkovou ekonomiku bude vyžadovat transformaci celé ekonomiky a zapojení všech sektorů a regionů po celém světě, nikoliv jen těch evropských uhelných. Shodli se na tom řečníci debaty s názvem Odklon od uhlí-proč, jak, kdy a za kolik?
Do konce příštího roku musí Česko dosáhnout více než 51 petajoulů nových úspor energie. Pro srovnání − jde o podobné množství energie, jaké elektrárna Dukovany vyrobila za loňský rok, a také zhruba o pětinu tuzemské roční spotřeby.
Budovy jsou jedním z největších konzumentů energie v EU. Členské státy se proto zavázaly k tomu, že budou jejich energetickou náročnost postupně snižovat. Další krok na cestě k úspornějším budovám učiní Česká republika s nástupem roku 2020.
Řadu chyb v operačních programech se už podařilo vyřešit. Vláda se ale bude muset zamyslet, jak úspory energie podporovat v době, kdy vyschnou evropské dotace.
Evropský trend směřuje k využívání finančních nástrojů, pro které jsou projekty v oblasti energetické účinnosti vhodné díky návratnosti peněz. Ne všechny investice se pro financování prostřednictvím těchto nástrojů hodí, i v Česku se ale mají v budoucnu využívat víc.
V načaté debatě o energetické účinnosti v EU bude pro Česko důležité soustředit se na odvětví, kde se úspory energie nejvíc vyplatí. Celková výše cíle tak důležitá není.
