Evropský trh zaostává za globální konkurencí a všichni důležití hráči se shodnou na tom, že potřebuje zásadní změny. Zájmy různých sektorů byznysu nebo některých států ale celý proces brzdí a brzdit budou.
Do konce dubna má Česko čas na to předložit Evropské komisi dostatečně přesvědčivý plán, jak chce využít peníze z nového fondu obnovy. Zatím to však stále vypadá, že s dosavadní podobou dokumentu není spokojený téměř nikdo.
Výpadek příjmů v důsledku koronavirových opatření ochromil malé a střední podniky. Evropské vlády vydávají za účelem jejich záchrany podpůrná opatření, ať už v podobě přímé, či nepřímé pomoci. Jak se na tom podílí unijní peníze? A co bude dál?
Přechod na bezuhlíkovou ekonomiku bude vyžadovat transformaci celé ekonomiky a zapojení všech sektorů a regionů po celém světě, nikoliv jen těch evropských uhelných. Shodli se na tom řečníci debaty s názvem Odklon od uhlí-proč, jak, kdy a za kolik?
Ne všechny výrobky na společném trhu podléhají jednotným pravidlům. Přesto mohou být prodávány napříč EU, pokud plní předpisy alespoň jednoho členského státu. V praxi ale tzv. princip vzájemného uznávání dostatečně nefunguje. Komise to chce změnit pomocí dobrovolného prohlášení a větším povědomím o předpisech členských států. Usnadní tím přeshraniční obchod. Spotřebitelé si budou moci vybrat z širší nabídky.
Přijetí eura má své náklady i přínosy jak v ekonomické, tak v politické rovině. Nemusí být ale pravda, že prozatimní setrvání mimo eurozónu vyřadí Česko z hlavního proudu integrace. Jak se na dvourychlostní Evropu dívají ekonomové, co by podle odborníků způsobilo posílení eurozóny na úkor zemí neplatící eurem a jaké výhody či rizika by přijetí společné evropské měny přineslo českým podnikům?
V EU se radikálně změní pravidla pro ochranu osobních údajů. Nové nařízení začne sice platit až v květnu příštího roku, podnikatelé ale mají plné ruce práce už teď. Na nová pravidla se totiž musí řádně připravit. V opačném případě jim budou hrozit pokuty do výše 20 milionů eur nebo do 4 % jejich globálního ročního obratu.
Deseti národním parlamentům se nelíbí nová pravidla na vysílání pracovníků, se kterými nedávno přišla Evropská komise. Vystavily jí proto tzv. žlutou kartu, kterou zavedla Lisabonská smlouva. Poslanci ji mohou využít, pokud se obávají, že návrh porušuje pravidla subsidiarity.
