Konec spalovacích motorů a emisní norma Euro 7 – regulace, které ovládly debatu o ozelenění autoprůmyslu v Evropě a vyvolaly rozruch. Podaří se Česku a jeho spojencům změnit normu Euro 7? A jaká je budoucnost evropského autoprůmyslu? Odpovídá analytik EUROPEUM Vít Havelka.
Češi jsou pro setrvání v Evropské unii. Pokud by se v Česku konalo referendum o vystoupení z EU, pro setrvání by hlasovalo 63 procent Čechů. Vyplývá to z analýzy pro projekt institutu Europeum ve spolupráci s analytickým ústavem STEM.
Budoucnost aut s výfukem hýbe Evropou. Český ministr dopravy Martin Kupka proto vyrazil do Štrasburku, kde jednal o prosazování „realistických“ pravidel. Zčásti má pravdu. V boji za syntentická paliva, je ovšem realismus jednoznačně na straně návrhu, který je dávno na stole.
Česká republika může v rámci svého předsednictví EU v roce 2022 přispět k dokončení několika velice důležitých legislativních balíčků. Posílený sbor úředníků a diplomatů však podle opozice nestačí, zapotřebí je i politická vůle vlády.
Pro vstup České republiky do Evropské unie by v říjnu v referendu znovu hlasovalo 56 procent Čechů, proti květnu je to nárůst o devět procent. Hodnota je stejná jako loni v říjnu. Vyplývá to z průzkumu STEM a EUROPEUM.
V příštím sedmiletém rozpočtu Evropské unie bude více peněz na kohezní politiku, jejichž část zamíří do regionů nejpostiženějších koronavirovou krizí. Vedle masivních investic do oživení ekonomiky či financí na podporu zdravotnictví bude návrh počítat i s novými příjmy.
Finské předsednictví EU má ambici ukončit vyjednávání o novém víceletém finančním rámci pro roky 2021–2027 do konce letošního roku, vyhlídky ovšem v tuto chvíli nevypadají příliš dobře. Co nový dlouhodobý rozpočet znamená pro Česko?
