Být v EU, či nebýt v EU? Podle expertů toto rozhodně není otázka pro Česko a Polsko. Pro obě země je důležité zůstat v Unii, čerpat výhody z ní plynoucí a vyhýbat se povinnostem, které jsou se členstvím spojené.
Stay in the EU or not to stay in the EU? According to the experts it is not an issue for Poland and Czech Republic. For both countries is important to remain in the EU, to gain benefits and to avoid costs.
Česká evropská a zahraniční politika vrávorá a nezaměřuje se na oblasti, které pro ni budou do budoucna důležité, tvrdí studie. Více energie by podle ní měla ČR věnovat například diskusi o reformě eurozóny nebo plánování svého předsednictví v roce 2022.
V Praze se o víkendu sešli pravicoví populisté, kteří chtějí svrhnout EU. V Česku přitom takové myšlenky padají na úrodnou půdu. Odstartoval český euroskepticismus Václav Klaus, nebo jsou na vině špičky unijních institucí? A jak se od „tvrdých euroskeptiků“ liší ODS?
Česká politická scéna nemá výraznou osobnost, která by formovala pozitivní pohled na EU, ukazuje průzkum, který připravil EurActiv ve spolupráci s Asociací pro mezinárodní otázky (AMO).
Debatu o EU v českém veřejném prostoru nejvíc ovlivňují Miloš Zeman, Andrej Babiš a Václav Klaus, myslí si lidé, kteří se v Česku zabývají evropskými otázkami. Malý vliv podle nich naopak mají europoslanci nebo česká eurokomisařka.
Přijetí eura má své náklady i přínosy jak v ekonomické, tak v politické rovině. Nemusí být ale pravda, že prozatimní setrvání mimo eurozónu vyřadí Česko z hlavního proudu integrace. Jak se na dvourychlostní Evropu dívají ekonomové, co by podle odborníků způsobilo posílení eurozóny na úkor zemí neplatící eurem a jaké výhody či rizika by přijetí společné evropské měny přineslo českým podnikům?
Česko chce zachovat všechny čtyři svobody evropského trhu, včetně volného pohybu pracovních sil. Je to důležité i v rámci jednání o brexitu. Premiér Sobotka to dnes řekl v senátním výboru pro záležitosti EU, kde se debata stočila i na výroky ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka. Ten v rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedl, že lpění na volném pohybu může komplikovat vztah unijních zemí k EU.
Bíla kniha k budoucnosti EU vypracovaná Jean-Claudem Junckerem a jeho týmem nabídla pět scénářů dalšího vývoje integračního projektu. Hned další den se setkali lídři Visegrádské skupiny a přednesli své požadavky k reformě EU. Ačkoli je Visegrád schopen napsat společný text, ze kterého jsou patrné zejména sdílené obavy, je důležité mít na paměti, že v rámci skupiny existují rozdílné pohledy na další vývoj EU.
S nástupem Donalda Trumpa do úřadu amerického prezidenta se České republice vyjevila řada nových otázek a výzev. Ty bychom mohli rozdělit do tří základních kategorií, kterými jsou obrana, obchod a nový rozměr politických vztahů jak se Spojenými státy, tak v rámci Evropské unie.
Evropská unie slaví 25 let od podepsání Maastrichtské smlouvy, Angela Merkelová navštívila Polsko a v Rumunsku stále není klid. Co dalšího nám tento týden přinesl?
Postoj zemí Visegrádské skupiny k nové americké administrativě je dosti rozdílný. Některé státy se obávají, že se Donald Trump od regionu střední a východní Evropy spíše odkloní. Jiní jsou v tomto ohledu optimističtější a v oblasti vzájemných vztahů s Washingtonem vidí světlou budoucnost.
