V neděli se v Bruselu sejde minisummit evropských zemí k otázce migrace. Země Visegrádské skupiny včetně Česka se ho nezúčastní. Důraz kladou na nadcházející „velký“ summit EU, který se chystá na konci příštího týdne.
Visegrádské země nemají konzistentní strategii pro boj proti fake news a dezinformačním kampaním. Liší se také způsoby, jak k této problematice Česko, Polsko, Slovensko a Maďarsko přistupují. Roli dezinformátorů přitom někdy sehrávají samotní politici.
Přestože země V4 se v EU nadále považují za součást ekonomické, sociální a stále více také politické periferie, mohl by být brexit právě pro ně velkou příležitostí, píše Christian Schweiger.
Slovensko, Polsko a Maďarsko mají s Čínou podobné zkušenosti. Navzdory velkému důrazu na vzájemné obchodní vztahy zůstává obchodní bilance ve výrazné nerovnováze a významné čínské investice zatím nepřichází. Jak se země V4 staví k Číně politicky? A co má vlastně asijská velmoc za lubem?
Rakouský kancléř Sebastian Kurz chce šetřit. Tratit by na tom podle něho měly unijní země, které dnes z evropského rozpočtu dostávají více než do něj odvádějí. Tedy i Česká republika.
Visegrádští premiéři se sešli v Maďarsku, aby hovořili o evropských otázkách. Poselství z Budapešti zní: jsme odlišní, ale Evropa by nám měla naslouchat. Ekonomicky jsme velmi úspěšní. Kvóty nám vadí.
Maďarsko loni přijalo téměř 1 300 uprchlíků. Krajní pravice vládě vyčítá, že vyvolala „masovou hysterii“ a nyní couvá. Orbánův kabinet se brání, že nadále odmítá kvóty. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky vláda vyvolala v Maďarsku kvůli migraci zmatek.
Polsko ve svém sporu s Bruselem věří v podporu od Orbánova Maďarska. Je na něj ale spoleh? Vyhraje Orbán znovu volby? A proč Komise proti Budapešti nepostupuje stejně jako vůči Varšavě?
Macronovým cílem je předvést se jako nový lídr. V německých volbách vyhraje Merkelová a pro Česko to bude ta lepší varianta, říká v rozhovoru o české evropské politice europoslanec a prezident Aliance konzervativců a reformistů v Evropě Jan Zahradil (ODS).
Podle předsedy Evropské rady a bývalého polského premiéra Donalda Tuska se polská vládní strana Právo a spravedlnost blíží do bodu, kdy zpochybní polské členství v EU. Důkazem je podle něj naprosté ignorování unijních institucí. Naposledy se tak stalo v souvislosti s rozhodnutím Soudního dvora EU ohledně kácení Bělověžského pralesa.
Maďarský předseda vlády Viktor Orbán opět vystoupil v rumunské obci Baile Tusnad, kde před třemi lety pronesl známý projev, ve kterém vyjádřil své sympatie k neliberální demokracii. Nyní se pustil do kritiky Evropské komise, kterou označil za „inkvizitora“. Stejně tak přislíbil svou podporu polské vládě, proti které Komise zvažuje spuštění článku 7 Smlouvy o EU.
Donald Trump se rozhodl odstoupit od Pařížské dohody o ochraně klimatu a Viktor Orbán by si měl poklepat na čelo. Politika amerického prezidenta však není jedinou zprávou týdne, která by vás měla zajímat.
Hnutí En Marche! oživuje francouzskou politickou scénu. Českou scénu pro změnu oživil Andrej Babiš. Budou české volby sledovány podobně jako ty v západních státech EU? A co dalšího stojí za pozornost?
Jak souvisí nenávist vůči židům s nenávistí vůči muslimům? Výzkum v Německu ukázal překvapivé výsledky. V Evropě se navíc odehrála řada událostí, které byste neměli přehlédnout.
Komise v blízké době posoudí maďarský zákon o univerzitách a na konci dubna rozhodne, zda proti členskému státu povede řízení. Podle eurokomisařky Jourové však taková opatření nepomohou.
Dnešní cesta napříč Evropou vede z Ruska do Sýrie. Jaká je spojitost mezi teroristickým útokem v Petrohradu a chemickým útokem v Chán Šajchúnu?
Demokracie v Maďarsku je podle europoslanců v ohrožení a Komise musí začít jednat. Za jejich obavami stojí nový zákon, který omezuje Středoevropskou univerzitu sídlící v Budapešti.
Náš pravidelný přehled událostí dostal nový kabátek. Co se v uplynulém týdnu dělo v Evropě? Podívejte se na to očima sítě EurActivu, jejích partnerů a dalších médií.
