Mimořádný summit EU věnovaný víceletému rozpočtu pro období 2021-2027 dnes večer po dvou dnech skončil bez dohody. Lídři sedmadvaceti zemí se tak budou muset k vyjednávání vrátit při další vrcholné schůzce.
Předseda Evropské rady Charles Michel dnes po dlouhých nočních jednáních o sedmiletém rozpočtu Evropské unie pokračuje v bilaterálních rozhovorech s lídry členských zemí. Dohoda zatím reálná není, někteří hovoří o svolání dalšího summitu.
Prezidenti a premiéři zemí EU se sjíždí do Bruselu, aby se zde dohodli na novém víceletém finančním rámci EU, tedy dlouhodobém unijním rozpočtu. Ten by měl začít fungovat již od příštího roku, pozice jednotlivých zemí k návrhu se ale zatím liší a do hry vstupuje i europarlament.
Zítra začne mimořádný summit Evropské rady k víceletému finančnímu rámci, členské státy ale stále trvají na svých pozicích. Předseda ER Charles Michel si však od summitu slibuje průlom.
Předseda Evropské rady Charles Michel dnes přišel s návrhem víceletého rozpočtu Unie na roky 2021 až 2027, který má počítat s přesunem části peněz od bohatších zemí k méně vyspělým a umožnit větší pružnost v čerpání financí na kohezní politiku.
Premiéři a prezidenti zemí EU se příští týden setkají v Bruselu, aby se pokusili najít kompromis ohledně budoucího víceletého finančního rámce pro období 2021-2027. Evropský komisař pro rozpočet Johannes Hahn věří, že jednání bude úspěšné.
Státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková a rakouská ministryně pro EU Karoline Edtstadlerová dnes společně jednaly zejména o přípravě víceletého finančního rámce unie na roky 2021 až 2027.
Návrh víceletého finančního rámce EU se Česku nelíbí a je třeba udělat všechno pro jeho změnu, řekl dnes premiér Andrej Babiš na konferenci v Bratislavě. V otázce případného převzetí eura vidí podle svých slov více nevýhod než výhod.
Země spoléhající na příjmy z evropských fondů nehodlají ustoupit z požadavku, aby v novém víceletém rozpočtu Evropské unie po roce 2021 zůstal na kohezní politiku stejný objem peněz.
Nad objemem agrárních dotací, způsobem jejich rozdělování i celkovou podobou reformované SZP stále visí otazník. Podaří se v tomto roce dosáhnout finální dohody? Komise doufá, že ano, členské státy jsou však opačného názoru.
V květnu 2018 přišla Evropská komise s návrhem nového rámce kohezní politiky. Ta má být v novém programovém období 2021-2027 inteligentnější, zelenější, flexibilnější a jednodušší. Jaká jsou pro a proti nově navržené podoby kohezní politiky? A jak zvýšit její efektivitu?
Dnešní summit EU bude věnován především otázce klimatických změn, řekl dnes nový předseda vrcholných schůzek bloku Charles Michel s tím, že doufá v dohodu šéfů států a vlád na plánu „klimaticky neutrální“ Unie k roku 2050.
Evropská unie se prostřednictvím regionální politiky podílí na zvyšování životní úrovně napříč evropskými regiony. Jak se tato politika vyvíjela a jak by mohla vypadat v novém programovém období?
Tematická koncentrace evropských fondů a nižší míra spolufinancování po roce 2020 se Jihočeskému kraji nezamlouvá. Potřebují totiž financovat dopravní infrastrukturu. Otázkou ale zůstává, zda je vhodné se nadále spoléhat na dotace z EU. Existují totiž i jiné formy podpory.
Evropská komise (EK) vedená Jeanem-Claudem Junckerem dnes končí svou plnohodnotnou pětiletou misi a zahajuje „udržovací“ období. Během něho nebude moci přijímat klíčová rozhodnutí do budoucna.
Bez zásadní shody na důležitých tématech rozšíření Evropské unie či víceletého rozpočtu skončilo dnes jednání prezidentů a premiérů členských zemí v Bruselu. Šéfové států a vlád se jednoznačně sjednotili pouze na odsouzení tureckých operací v Sýrii.
Finský premiér Antti Rinne věří, že jsou členské státy EU připraveny přistoupit na to, aby bylo čerpání unijních peněz podmíněno dodržováním demokratických principů. Předseda vlády skandinávské země, která aktuálně předsedá Evropské unii, o tomto tématu dnes jednal na schůzce s českým premiérem Andrejem Babišem v Praze.
Finance z EU se nemalou měrou podílejí na rozvoji české vědy a do budoucna by měly ještě více. Jedním z velmi úspěšných příkladů je světově uznávané centrum BIOCEV, kde se mj. provádí výzkum vzácných chorob.
