Schneidr z MMR: Až 40 procent investic v ČR má původ v evropských fondech. To je neudržitelné
„Až 40 procent všech investic v ČR má původ v evropských fondech. To je do budoucna neudržitelné,“ říká Stanislav Schneidr z MMR.
„Až 40 procent všech investic v ČR má původ v evropských fondech. To je do budoucna neudržitelné,“ říká Stanislav Schneidr z MMR.
ČR by se okolo roku 2030 mohla stát čistým plátcem, což by mimo jiné znamenalo méně peněz z kohezních fondů. České subjekty se tak budou poohlížet například po komunitárních fondech. O co jde a jak je Česko čerpá v současnosti?
Vysoce postavený unijní činitel popřel zprávy deníku Financial Times, podle kterého se v Bruselu debatuje o finančním nátlaku na Maďarsko s cílem přinutit ho k souhlasu s balíkem pomoci pro Kyjev.
Unijní lídři se v pátek brzo ráno rozpustili debatu o revizi víceletého finančního rámce EU na roku 2021–2027. S návrhem nesouhlasilo Maďarsko a špičky Unie se proto u jednacího stolu sejdou znovu na začátku ledna.
Už na konci týdne se lídři EU sejdou v Bruselu. Jednat se bude o revizi současného rozpočtu EU, jehož součástí je i finanční pomoc Ukrajině ve výši 50 miliard eur. Dojít by mělo i na rozšiřování.
Více než 800 miliard eur. To je objem obálky s názvem NextGenerationEU, na kterou si Unie půjčuje na finančních trzích. Dluh má splatit do roku 2058. Pomoci mají nové zdroje rozpočtu, které dostaly ve čtvrtek 9. listopadu zelenou od europoslanců.
Staronový slovenský premiér Robert Fico (SMER) se vrátil zpět na evropskou scénu, a zařadil se po bok maďarského premiéra Viktora Orbána (Fidesz).
Evropská unie se kvůli pandemii společně zadlužila, v té chvíli ale nebylo jasné, jak tyto peníze splatí. Na scénu tak přicházejí nové vlastní zdroje rozpočtu, které mohou do budoucna zásadně překopat způsob, jak Unie financuje svůj chod.
Zástupci hlavního města Prahy tvrdí, že nově nastavená pravidla čerpání financí z evropských fondů jsou pro ni nevýhodná. Je tomu skutečně tak? Odpověď není vůbec jednoduchá.
Památky i muzea jsou sice kvůli koronavirové pandemii uzavřené, řada z nich ale tuto přestávku využila ke své revitalizaci. Některé z nich za přispění evropských fondů.
Bez programu REACT-EU by si Pardubický kraj nemohl dovolit stavbu urgentních příjmů, říká v rozhovoru náměstek kraje Roman Línek. Konference o budoucnosti Evropy je podle něj velká příležitost bavit se o přenastavení kompetencí v rámci EU.
Slovensko bude muset do roku 2023 zrychlit využívání evropských fondů, aby nepřišlo o peníze z předchozího sedmiletého rozpočtového období EU.
Chorvatsko, Bulharsko a Rumunsko získají z unijního fondu obnovy nejvíce, hrozí ale, že kvůli potížím při využití přidělených peněz pro ně nakonec nebude celkový užitek tak velký.
Fondy EU se podílejí nejen na vybudování či modernizaci českých silnic a dálnic, ale také na zabezpečení či zpřístupnění silniční, železniční, lodní nebo cyklistické dopravy.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Spoluúčast při financování projektů z fondů EU by měla v novém programovém období 2021 až 2027 zůstat v případě škol, výzkumných organizací a veřejně prospěšných společností stejná jako v programovém období 2014 až 2020.
Česká republika v programovacím období 2021-2027 získá 550 miliard korun z kohezní politiky, tedy z tzv. strukturálních fondů EU. Vláda už má jasno v tom, jak s nimi naložit. Jak obálku rozdělila a do čeho chce dotace investovat?
Finanční prostředky z nového evropského nástroje REACT-EU pomůžou českým nemocnicím navýšit kapacitu urgentních příjmů. Podpory se dočkají i hygienické stanice nebo záchranná služba. První peníze by mohly začít proudit v dubnu.