Se začátkem nového roku vystřídali Portugalci v čele Rady EU Němce. Země kancléřky Merkelové si připsala několik zásadních úspěchů, a na Portugalsku teď bude, aby dosažené kompromisy přetavilo v konkrétní změny.
V následujících sedmi letech může Česká republika získat z evropské kohezní politiky 19 miliard eur. Čerpání dotací bude mít ale v programovacím období 2021-2027 nová pravidla. Co se změnilo a je to pro Česko výhodné? A na co vlastně ČR plánuje dotace vynaložit?
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Mezi strategické priority Královéhradeckého kraje patří i rozvoj cestovního ruchu. Je však zapotřebí nezapomínat na to, že hlavním cílem turismu nemá být dostat do regionu co nejvíce návštěvníků, ale zvýšit kvalitu života místních.
Úvahy o rozdělení na východ a západ pouze odvádějí pozornost od toho, co je skutečným problémem EU – tedy že to, jak vlády některých členských zemí pojímají demokracii a právní stát, není v pořádku, píše Pavlína Janebová z AMO.
Europoslanci schválili historicky největší víceletý rozpočet EU o celkovém objemu přes 1,8 bilionu eur, na jehož odblokování se minulý týden shodli lídři unijních zemí. Evropský parlament také podpořil podmínění čerpání peněz s dodržováním právního státu, kvůli němuž rozpočet a s ním spojený fond obnovy blokovalo Maďarsko s Polskem. Unie se tak definitivně vyhne hrozícímu rozpočtovému provizoriu.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie dnes na bruselském summitu prolomili pat kolem budoucího sedmiletého rozpočtu a krizového koronavirového fondu, jejichž schválení dosud blokovalo Maďarsko a Polsko. Lídři se shodli na kompromisních pravidlech, za nichž bude čerpání unijních peněz podmíněno dodržováním principů právního státu. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel.
Lídři evropských zemí se na summitu snaží prolomit rozpočtový pat. Podle diplomatů má kompromisní návrh předsedajícího Německa šanci na úspěch. Výhrady má ale například Nizozemí či některé frakce v Evropském parlamentu. Ten by mohl rozpočet a fond obnovy schválit už příští týden, pokud balík lídři na summitu podpoří.
Na vrcholné schůzce lídrů, která začíná dnes, se pravděpodobně podaří překonat rozpočtový pat. Na stole je slibný kompromis ohledně mechanismu, který podmiňuje čerpání evropských peněz dodržováním principů právního státu. Podle kompromisu by měl o mechanismu nejprve rozhodnout Soudní dvůr EU.
Od čtvrtka čeká prezidenty a premiéry zemí EU jeden z nejnáročnějších summitů. Na programu bude zablokovaný víceletý rozpočet a fond obnovy provázaný s dodržováním principů vlády práva, vztahy s Británií, klima, protikoronavirová vakcína, USA a Turecko.
Jsem přesvědčen, že stejně jako Polsko i Česko bude brzy dávat na obranu 2 % HDP, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz ministr zahraničí Tomáš Petříček.
Česká republika bude moci v příštím programovém období 2021 až 2027 čerpat z evropských dotací zhruba 960 miliard korun. Proti původnímu návrhu z roku 2018 je to asi o 450 miliard korun více.
Obnova evropských ekonomik po pandemii se může díky národním plánům obnovy financovaným z evropských fondů stát předehrou…
Šest dní před zásadním summitem Evropské unie odmítají lídři Maďarska a Polska ustoupit ve sporu, který hrozí zablokovat unijní finance na příští rok. V ohrožení je tak i přijetí nových emisních závazků.
Evropská komise by v případě pokračování rozpočtové krize, kdy Budapešť a Varšava blokují dohodu o budoucí podobě unijních financí, mohla připravit mimořádný fond koronavirové pomoci ekonomikám bez Maďarska a Polska. Novinářům to řekl vysoce postavený činitel unijní exekutivy, podle něhož Brusel považuje vynechání Budapešti a Varšavy za krajní a dočasnou variantu.
Evropská komise Ursuly von der Leyenové má za sebou první rok. Jak si zatím vedla?
Evropský rozpočet se v letech 2021-2027 kvůli snaze obnovit evropské ekonomiky rekordně nafoukne o nové fondy. Jaké příležitosti by mohl nabízet automobilovému průmyslu?
S nedostatkem odborných učitelů na Vysočině by mohla pomoct speciální stipendia pro absolventy, myslí si nový radní pro školství a ICT Jan Břížďala. Do výuky chceme dostat více expertů z praxe, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz.
