O změně v rozdělování evropských peněz se stále jedná, diplomaté nicméně předpokládají, že výsledkem bude přesměrování finančních prostředků z Polska, ČR a Pobaltí do jihoevropských států, například Itálie, Španělska, Řecka.
Přítok evropských dotací do ČR čeká na konci desetiletí útlum. Stát se chystá na přechod ke zvýhodněným úvěrům, které by dotace doplnily. Rozjíždí se už v oblasti energetických úspor.
Evropskou unii čekají změny ve financování. Jako první se k budoucímu víceletému finančnímu rámci vyjádřil Evropský parlament, který dnes odhlasoval poměrně ambiciózní plán.
„Rozjeli jsme toho příliš mnoho a někdy pak nejsme schopni rychle vytyčit priority, které by měly mít v EU výsostnou přednost před ostatními tématy. Kolikrát mě pak mrzí, že lidi pálí nějaké akutní věci, a já řeším něco, co má sice nějakou relevanci, ale tolik to nehoří,“ říká europoslankyně ANO Dita Charanzová.
„Česku se evropské peníze čerpat daří,“ tvrdí náměstkyně ministryně pro místní rozvoj, která za koordinaci fondů zodpovídá. „Bohužel se ale potýkáme s negativním mediálním obrazem. Je to škoda, když vezmeme v úvahu, co všechno se už s pomocí evropských peněz podařilo vybudovat a co ještě máme před sebou,“ říká. Problematické oblasti přesto existují.
Lídři členských zemí jednali v Bruselu o budoucím financování EU. Nyní se čeká na květnový návrh Evropské komise, která nastíní konkrétní obrysy víceletého rozpočtu. Prezidenti a premiéři si také chtějí ponechat hlavní slovo při výběru šéfa nové Komise, která se bude sestavovat už příští rok.
Rozpočet EU na příští rok má podpořit hospodářský růst a zaměřit se na nové výzvy. Náklady evropských institucí by se naopak měly snížit. Na dnešním jednání se na tom shodli ministři financí členských států. Podle Česka se ale nesmí zapomenout také na evropské dotace. Diskuse se zaměřila i na budoucí víceletý rozpočet po brexitu. Zde ČR očekává, že bude muset platit do společné kasy víc.
Bezpečnost, migrace, konkurenceschopnost, inovace nebo budování infrastruktury. Takové priority bude Babiš prosazovat na pátečním neformálním summitu evropských lídrů příští týden, kde se má jednat o budoucím víceletém rozpočtu EU. Oblasti, kam budou po roce 2020 proudit evropské peníze, si má podle něj Česko určovat samo, nikoliv Evropská komise.
Čerpání evropských fondů má v Česku zpoždění, ale skluz se daří dohánět. Problémy zůstávají v oblasti vysokorychlostního internetu a energetických úspor. Pověsti fondů škodí kauzy jako Čapí hnízdo, celkově ale mají pozitivní přínos. Do budoucna by se měly programy zaměřit na podporu inovací a nových pracovních míst, říkají europoslanci i odborníci oslovení EurActivem.
Rakouský kancléř Sebastian Kurz chce šetřit. Tratit by na tom podle něho měly unijní země, které dnes z evropského rozpočtu dostávají více než do něj odvádějí. Tedy i Česká republika.
Včera si v Bruselu vyměnili své názory český premiér s předsedou Komise a dalšími členy unijní exekutivy. Ke konkrétnímu řešení v otázce migrace nedospěli, nebo jej nechtěli prozradit. Jablkem sváru byla také budoucnost dlouhodobého unijního rozpočtu, evropské dotace nebo otázka eura, které zatím Česko nechce přijmout. Dostalo se i na brexit.
Česko za miliardy z evropských fondů staví silnice nebo podporuje vědu a výzkum. Už za chvíli bude na stole návrh nového evropského rozpočtu. Kolik peněz z něj Česko dostane?
Umí si Česká republika říkat o evropské peníze? Kde se dozvíme, jak evropské investice ovlivňují náš každodenní život? Na tyto a další otázky odpovídal Petr Mooz, který se v Evropské komisi zabývá evropským rozpočtem.
Předseda Evropské komise odmítá, aby se škrtalo v kohezní politice, která podporuje méně vyspělé regiony Unie. Čerpá z ní i Česko. EU musí vydávat finance i na nové priority jako bezpečnost. Podle českého ministra Stropnického může být cestou navýšení evropského rozpočtu.
Radě EU od 1. ledna předsedá Bulharsko. Jeho mottem je „V jednotě je síla“ a během svého mandátu se bude zabývat nerovnostmi mezi evropskými regiony, přístupem mladých lidí ke vzdělávání, ale také svými západními sousedy.
Ptali jsme se několika českých europoslanců, co považují za nejdůležitější evropská témata, kterým se budou v Parlamentu příští rok věnovat. Podívejte se s nimi, co se bude dít.
Brusel se snaží necpat tam, kde by měly být členské země. Jsou ale oblasti, kde bychom mohli roli EU posílit. Je to bezpečnost, zahraniční politika, obrana nebo ekonomická spolupráce. Není potřeba přepisovat evropské smlouvy, stačila by dohoda zemí, říká v rozhovoru europoslanec TOP 09 Luděk Niedermayer.
Jedni chtějí podporovat malé a střední podniky, jiní zase vzdělávání. Z evropských peněz se dá ale podporovat i přeshraniční spolupráce, která posiluje vztahy mezi příhraničními regiony a jejich občany. Budou na to všechno prostředky i po roce 2020?
