Internetové společnosti mají za úkol odstranit nelegální obsah na svých stránkách. Nevědí si však rady s tím, jak určit hranici mezi porušováním zákona a právem na svobodu projevu. Požádaly proto Komisi o ujasnění.
Migrace, vysílání pracovníků nebo dvojí kvalita potravin – právě tato tři témata ukázala, že rozdíl mezi západní a východní Evropou stále existuje. Řešení přitom může být jednoduché, stačí se lépe vnímat a také být aktivnější ve vytváření kompromisů.
Debatu o EU v českém veřejném prostoru nejvíc ovlivňují Miloš Zeman, Andrej Babiš a Václav Klaus, myslí si lidé, kteří se v Česku zabývají evropskými otázkami. Malý vliv podle nich naopak mají europoslanci nebo česká eurokomisařka.
Europoslanci ve čtvrtek schválili zřízení evropského veřejného žalobce. Ten si posvítí na přeshraniční finanční kriminalitu, kvůli které EU ročně přijde až o 160 miliard eur. Problémem jsou hlavně podvody s DPH a zneužívání eurodotací. Jejich největším příjemcem je Polsko, které však součástí nového úřadu nebude. Komisařka Jourová proto zvažuje, aby se státům, které se na úřadu nebudou podílet, posílalo méně peněz.
Minulý týden šéf Komise Juncker zmínil ve svém projevu o stavu EU problém dvojí kvality potravin, na který si dlouhodobě stěžují země Visegrádu. Ačkoli dosud Komise problém neřešila, dnes přišla s návrhem, jak jej řešit. Nejvíce práce přitom zůstává na členských státech.
Lživé zprávy a dezinformace se staly nedílnou součástí politického boje. Ovlivňují veřejné mínění a mají dopad i na výsledky voleb a referend. Evropská komise chce proto boj proti tzv. fake news zesílit. Prvním krokem má být vytvoření expertní skupiny. Ve hře je ale i úplně nová unijní legislativa.
Úřad evropského veřejného žalobce ještě ani nefunguje, italská vláda by jej ale už teď ráda posílila. Podle italského ministra spravedlnosti by totiž evropský žalobce mohl mít v gesci i boj proti terorismu. Evropská komisařka Věra Jourová nad tím však zatím neuvažuje.
Evropské země musí posílit spolupráci svých soudů a bezpečnostních složek, tvrdí italský ministr spravedlnosti. Pomohlo by to podle něj v boji s terorismem. Nové pramovoci by podle něj mohl získat Úřad evropského veřejného žalobce.
Evropa získá novou zbraň proti korupci a podvodům. Na zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce se dnes dohodlo dvacet členských států včetně České republiky. Fungovat začne za dva až tři roky.
Internetoví giganti jako Facebook nebo YouTube kladou na boj proti nenávistnému online obsahu čím dál větší důraz. Podle analýzy Evropské komise se mazání nelegálních příspěvků výrazně zlepšilo – například na Facebooku se oproti prosinci dvojnásobně zefektivnilo. Zároveň se ukázalo, že 40 procent nenávistných příspěvků na internetu je zaměřeno na uprchlíky nebo muslimy. Každý desátý pak proti Židům.
Podniky ve všech zemích EU včetně Česka se připravují na nástup nových pravidel pro ochranu osobních dat. Rozsáhlá reforma se dotkne i firem ze sektoru energetiky, pro které údaje zákazníků znamenají zároveň velkou byznysovou šanci.
Unie má zatím v oblasti sociální politiky jen omezené pravomoci, jsou však nezbytné pro fungování vnitřního trhu. Výraznější angažmá EU by s sebou přineslo významnější dopady, které mohou přinášet jak užitek, tak i ekonomické problémy.
Páteční průjezd Evropou přináší nejzajímavější zprávy z uplynulého týdne. EurActiv si navíc připomněl mezinárodní den svobody tisku a posvítil si na nezávislost médií v Evropě.
Ochrana soukromí se v dnešní internetové době stává něčím, co bychom neměli podceňovat. Většinu lidí však problematika ochrany osobních údajů příliš nezajímá, říká v rozhovoru pro EurActiv eurokomisařka Věra Jourová. Často si tak ani neuvědomujeme, jaké hrozby digitální věk přináší.
Evropská komise dnes představila své vize budoucí sociální politiky EU. Členským státům chce pomáhat řešit nezaměstnanost, nevyrovnané mzdy nebo pracovní právo.
Evropská komise byla v aféře s podváděním v emisních testech nedůsledná a členské země se staraly o zájmy národních automobilek víc než o zdraví lidí. Shodli se na tom poslanci Evropského parlamentu, kteří hlasovali o závěrečné zprávě speciálního vyšetřovacího výboru k aféře Dieselgate. Po automobilkách, jež ovlivňovaly měření škodlivin z motorů aut, žádají odškodnění zákazníků. Vyzývají navíc k rychlému zavedení nových testovacích procedur, které budou životní prostředí chránit lépe.
Komise v blízké době posoudí maďarský zákon o univerzitách a na konci dubna rozhodne, zda proti členskému státu povede řízení. Podle eurokomisařky Jourové však taková opatření nepomohou.
„Nikdy jsem se netajila tím, že beru v úvahu, že Volkswagen zaměstnává 600 tisíc lidí a že je to nejvýznamnější automobilová firma v Evropě. Není to ale primární důvod, proč jsem po ní nechtěla peníze. Nechtěla jsem je, protože nemám kompetence k tomu, jak škodu vyčíslit,“ říká v rozhovoru pro EurActiv evropská komisařka pro ochranu spotřebitelů Věra Jourová. Jaký postup v aféře Dieselgate navrhuje?
