Evropa se snaží pomoci při návratu deportovaných ukrajinských dětí. Komunikace s Ruskem do nějaké míry funguje, sami Rusové ale nestojí a šíření příkladů dobré praxe. Největším přínosem, který v současné době může Západ nabídnout, je pomoc s vybudováním efektivnějšího sociálního systému.
Evropská komise plánuje kvůli válce na Ukrajině podpořit výrobu munice v členských zemích Evropské unie částkou 500 milionů eur (11,8 miliardy korun) ze společných fondů. Počítá s tím plán, který dnes představil eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton.
Covid-19, válka na Ukrajině, energetická krize, inflace. Evropská unie v posledních letech zápolí s událostmi, které se negativně propisují do evropské ekonomiky. Vezme si EU další společnou půjčku? V podcastu Evropa zblízka odpovídá redaktor EURACTIV.cz Ondřej Plevák.
Evropská komise navrhne zákon o produkci munice v Evropské unii, mělo by to urychlit výrobu na kontinentu. Oznámila to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen po dnešním setkání s prezidentem Petrem Pavlem v Praze.
Ministři zahraničí shodu na dalších dodávkách munice na Ukrajinu nenašli. Podle slov českého ministra zahraničí Jana Lipavského nejsou další dodávky politicky dořešené. Dotáhnout jednání do konce by proto nyní měli velvyslanci.
Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) je přesvědčena o tom, že se Rusům nedaří a ani nepodaří převzít na bojišti na Ukrajině iniciativu. Řekla to dnes v projevu na konferenci předsedů parlamentů Evropské unie v Praze.
Integrace uprchlíků z Ukrajiny se v Česku daří poměrně dobře, i tak ale naráží na různé pracovní nebo jazykové bariéry. Nevládní organizace mají za to, že větší jistotu všem by dodalo rozhodnutí státu nabídnout uprchlíkům trvalý pobyt.
Bezohledný diktátor, který chce ve svých dobyvatelských fantaziích pohltit a zničit celé národy, by rád viděl Středoevropany, kteří se nechovají jako hrdinové, nýbrž jako vystrašené ovce, ochotné k jakýmkoliv ústupkům, píše Andrew Giarelli.
Jak válka na Ukrajině ovlivnila společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU? K čemu všemu vlastně slouží hojně skloňovaný Evropský mírový nástroj? A o jaké postavení v mezinárodním prostředí by měla Evropská unie usilovat? Odpovídá expertka Jana Emerencie Kostrhunová.
Ukrajinské děti žijí v prostředí absolutní glorifikace války, popisuje pro EURACTIV.cz Mariia Sulialinaová, obránkyně lidských práv a projektová manažerka Centra občanského vzdělávání „Almenda“. Krym nyní vyzývá, aby Rusko přestalo s adopcí ukrajinských dětí.
Summit evropských lídrů otevřel i témata, která stála mimo oficiální agendu. Proč se mezi zeměmi EU opět rozhořel spor o roli jaderné energie? Proč se lídři při neformálních výměnách zabývali spalovacími motory a emisní normou Euro 7? A kam EU v těchto otázkách směřuje?
Poměrně rychlá shoda. Tak by se dal zjednodušeně popsat první den summitu Evropské rady, a to navzdory očekáváním. Ta předjímala, že diskusi lídrů může zkomplikovat například otázka jaderné energie. Jednání se ale nakonec obešlo bez výrazných komplikací a průtahů.
Přímá komunikace mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a čínským lídrem Si Ťin-pchigem by byla vítaným vývojem, řekl dnes nizozemský premiér Mark Rutte při příchodu na summit Evropské unie.
Unie má na základě dohody uvolnit dvě miliardy eur (48 miliard korun) na nákupy munice a do roka dodat Kyjevu milion dělostřeleckých granátů. Podle Evropské obranné agentury (EDA) se do společných nákupů předběžně přihlásilo 17 zemí včetně Česka.
Ministry zahraničí zemí EU dnes čeká v Bruselu debata o společném nákupu zbraní pro Ukrajinu i zpřísnění sankcí. „Věřím, že schválení nákupu munice pro Ukrajinu přijde včas,“ řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
Jak si dnes stojí česko-slovenské vztahy? A mohou je proměnit klíčové události jako jsou válka na Ukrajině či nadcházející slovenské předčasné parlamentní volby? V podcastu Evropa zblízka odpovídá český velvyslanec na Slovensku Rudolf Jindrák.
Ministři obrany členských zemí Evropské unie dnes diskutovali o strategii vystupňování dodávek dělostřelecké munice Ukrajině, která zahrnuje vyčlenění dvou miliard eur (47 miliard Kč) ze společných prostředků.
Ačkoli je neutralita důležitým nástrojem rakouské „bezpečnostní sady nástrojů“, země diskutuje o budoucnosti své bezpečnosti a vždy reflektuje nové geopolitické okolnosti, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz rakouský europoslanec Lukas Mandl.
