Debata o ochraně klimatu se velmi rychle změnila, a to i v zemích závislých na fosilních palivech, jako jsou Polsko nebo Česko. Současná diskuse už není o „jestli“, ale „jak“ a „kdy“, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Elif Gündüzyeliová.
Ve V4 jsou ČR a Polsko vůči evropským klimatickým cílům opatrnější, kdežto Maďarsko a Slovensko je velmi podporují, nemají ale tak klimaticky náročnou ekonomiku a energetiku, říká analytička Kateřina Davidová. Jak země V4 přistupují ke klimatické politice EU?
Probíhající pandemie naplno odhalila, jak důležitá je efektivní a rychlá reakce na dezinformační kampaně. Česká republika tuto hrozbu dlouhodobě přehlížela. Nyní vidíme výsledky.
Příprava komplexních reformních dokumentů podle požadavků Evropské komise je pro země Visegrádské čtyřky poměrně velkou výzvou. Všechny se potýkají s podobnými problémy – nedostatečné zapojení odborné veřejnosti a malá transparentnost celého procesu.
Existuje jen málo témat, která by v současné době budila větší pozornost než umělá inteligence (AI). Probíhající světová pandemie pak důležitost této technologie jen zdůraznila.
Koronavirová krize odhalila, že je Evropa nesoběstačná co do léčiv nebo ochranných zdravotnických pomůcek. Problém je ale širší, EU chce proto posílit tzv. „strategickou autonomii“. O co jde? Jak chce Evropská unie nesoběstačnost řešit? A co to znamená pro Česko?
Kolik získají země V4 z balíku 750 miliard eur určeného na obnovu po pandemii? Jak je veřejnost v zemích V4 spokojená se společnými protikrizovými kroky EU? Do jaké míry je (ne)ochotná se nechat očkovat? Odpovědi v infografice.
České uhelné regiony dodávají teplo a elektřinu do dalších koutů země. Místní lidé si zároveň nemohou dovolit platit účty za energie.
Jak země V4 reagovaly na pandemii nového koronaviru? Jaké výzvy jim koronavirová krize přinesla? Jak se liší jejich zkušenost s bezprecedentní situací? Odpovídá redaktorka EURACTIV.cz Kateřina Zichová.
Země Visegrádské skupiny by měly využít současnou krizi na strukturální změny a reformy trhu práce, vzdělávání a zdravotnictví. Zároveň by se měly přestat soustředit pouze na růst HDP a místo toho se chopit zelené transformace, tvrdí experti.
„Domnívám se, že ve Visegrádské čtyřce hraje hlavní roli Maďarsko, v jehož šlépějích kráčí Polsko. Slovensko a Česká republika by měly jít po vlastní ose, dokud to ještě jde,“ uvádí v rozhovoru Renata Alt, německá poslankyně se slovenskými kořeny.
Slovenská vláda klade v plánu obnovy v oblasti digitalizace důraz na státní IT. Soukromé společnosti, zasažené koronavirovou krizí, se však ptají, jak bude vypadat podpora průmyslu, který v digitalizaci zaostává. Vládě postupně představují vlastní návrhy.
V roce 2021 bude maďarská vláda muset najít způsob, jak postavit ekonomiku zpět na nohy. Investovat by měla zejména do lidí, veřejných služeb i podnikatelského prostředí včetně digitální infrastruktury, píše Daniel Prinz z Harvard University.
V roce 2030 spotřebuje východní část Velkopolského vojvodství poslední elektřinu z uhlí, o deset let později pak plánuje tento region dosáhnout klimatické neutrality. „Nejde o PR, vše máme do detailu promyšlené,“ zdůrazňuje spoluautor strategie.
Občané zemí V4 si rizika spojená s klimatickou změnou uvědomují, řada z nich podporuje cíl dosažení klimatické neutrality. Na druhou stranu, někteří z nich nejsou připraveni změnit své spotřebitelské chování a zmírnit tak negativní dopady na životní prostředí a klima.
Slovensko má problém s udržením tempa digitalizace a zelené transformace svého automobilového průmyslu. I přes vysokou produkci aut je z hlediska inovací za ostatními zeměmi Visegrádu pozadu.
Obnova evropských ekonomik po pandemii se může díky národním plánům obnovy financovaným z evropských fondů stát předehrou…
Nejnovější zpráva o stavu polského venkova ukazuje, že tyto oblasti čelí mnoha výzvám, jako jsou demografické změny, ekonomické a sociální problémy nebo migrace obyvatel.
