Střední Evropa již nenaplňuje ty stejné ideály o pluralismu a liberální demokracii, ke kterým se visegrádský spolek hlásil po pádu železné opony. I přes nebývalou prosperitu a růst, vzniká ve středoevropském prostoru zcela nová politická kultura.
ČR se také zúčastní neformálního summitu o migraci v Bruselu před oficiálním summitem EU příští týden. O migraci se bude jednat i na dnešním summitu V4, kam zavítá rakouský kancléř, který s Visegrádem sdílí podobný pohled na věc.
Rakouský kancléř Sebastian Kurz chce šetřit. Tratit by na tom podle něho měly unijní země, které dnes z evropského rozpočtu dostávají více než do něj odvádějí. Tedy i Česká republika.
Včera si v Bruselu vyměnili své názory český premiér s předsedou Komise a dalšími členy unijní exekutivy. Ke konkrétnímu řešení v otázce migrace nedospěli, nebo jej nechtěli prozradit. Jablkem sváru byla také budoucnost dlouhodobého unijního rozpočtu, evropské dotace nebo otázka eura, které zatím Česko nechce přijmout. Dostalo se i na brexit.
Visegrádští premiéři se sešli v Maďarsku, aby hovořili o evropských otázkách. Poselství z Budapešti zní: jsme odlišní, ale Evropa by nám měla naslouchat. Ekonomicky jsme velmi úspěšní. Kvóty nám vadí.
Evropská unie je organismus s neuvěřitelně složitou vnitřní architekturou a u všech jednání, která se tam odehrávají, musí být ČR zastoupena. O této „mravenčí práci“ jsme hovořili s velvyslancem ČR při EU Martinem Povejšilem.
Brexit Česku umožňuje rozvážit priority, které by měla v EU zastávat, říká studie, jež předkládá tři možné scénáře dalšího vývoje. Které to jsou?
Historie, ideologie i energetika vysvětlují současnou ambivalentní politiku Slovenska vůči Rusku. Slováci chtějí být jednou nohou v jádru EU, zároveň si ale nechtějí znepřátelit ruského souseda, říká v rozhovoru profesorka Darina Malová. Lze podobné postoje hledat i v Česku?
Zakopat válečnou sekeru s Visegrádem. I tak se dá interpretovat schůzka Jean-Clauda Junckera se středoevropskými premiéry. Spolupráci s V4 bude s největší pravděpodobností podporovat i budoucí česká vláda.
Češi prostě nevědí nic o globálních strategiích EU nebo propojenosti energetických sítí. Ale velmi dobře vědí, že v Německu koupí levnější a kvalitnější potraviny, říká v rozhovoru o českém pohledu na EU europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).
Česká republika v rámci EU suverenitu ztratila. Jedinou šancí, jak ji dostat zpět, je EU opustit a začít navazovat rovnocenné vztahy, říká lídr strany Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamura.
Země Visegrádu mají podobné zájmy a problémy, myslí si strany kandidující do Poslanecké sněmovny. Sdílí totiž společnou historii i geografickou pozici. V současné době jsou ale rozdělené. V4 přesto zůstává nástrojem pro debatu a spolupráci.
Česká strana sociálně demokratická je jedním ze zastánců vytvoření společné evropské armády. Stejně tak by za určitých podmínek ráda přijala společnou měnu. S redakcí EurActivu se však podělila i o své názory na jiné oblasti evropské politiky.
Své pohledy na evropskou politiku naší redakci prozradila i KSČM. Ta odmítá nejen jednotnou azylovou politiku, ale také přijetí eura, vytvoření společné evropské armády, společné tajné služby nebo pokračování rozhovorů s Tureckem. Na druhé straně však požaduje okamžité zrušení sankcí vůči Rusku.
Společná evropská armáda, spolupráce tajných služeb, boj proti daňovým rájům, větší transparentnost, přijetí eura či zastropování zemědělských dotací. To jsou unijní priority Pirátské strany, s nimiž jde do nadcházejících parlamentních voleb. Naopak odmítá vstup Turecka do EU nebo zrušení sankcí vůči Rusku. K otázce spolupráce Česka v rámci V4 nebo k evropským dotacím jsou Piráti skeptičtí.
Méně biopaliv z potravinářských plodin a více vyspělejších biopaliv z jiných zdrojů, navrhuje Komise. Česká vláda návrh nepodporuje, odborníci ano z důvodu negativních dopadů konvenčních biopaliv na životní prostředí. Česko a další členské státy EU ale na takový krok nejsou dostatečně připraveny.
Přestože současná kancléřka Merkelová směřuje ke svému čtvrtému vítězství v německých volbách, Češi by podle průzkumu raději volili bývalého předsedu Evropského parlamentu Schulze. Ke sporným tématům obou zemí patří zejména migrace, sankce vůči Rusku nebo budoucnost evropské integrace.
Macronovým cílem je předvést se jako nový lídr. V německých volbách vyhraje Merkelová a pro Česko to bude ta lepší varianta, říká v rozhovoru o české evropské politice europoslanec a prezident Aliance konzervativců a reformistů v Evropě Jan Zahradil (ODS).
