Jak se státy Visegrádské skupiny dívají na aktuální evropské otázky? Co mají společného a v čem se rozcházejí? Podívejte se na přehledy, které jsme vytvořili ve spolupráci s kolegy z ostatních visegrádských zemí.
Země EU jsou na počátku jednání o zásadní reformě trhu s elektřinou. Dokud se problémy toho současného nepodaří vyřešit, vítězí uhelné elektrárny.
Jsem proti vícerychlostní Evropě. Dokážu si však představit jednu oblast, kde se tento koncept přímo nabízí. Tím je bezpečnost a obrana, říká předseda Poslanecké sněmovny a čerstvě zvolený místopředseda ČSSD Jan Hamáček, který v těchto dnech zastupuje ČR na setkání předsedů parlamentů zemí EU v Římě. Schůzka se koná u příležitosti nadcházejícího výročí podpisu Římských smluv.
Země Visegrádské skupiny podobně jako zbytek Evropy hledají způsob, jak zajistit bezpečné dodávky elektřiny a zároveň plnit klimatické cíle. Někteří vnímají jako ideální nástroj jadernou energetiku. Na zemní plyn naopak region v elektroenergetice příliš nesází.
Bíla kniha k budoucnosti EU vypracovaná Jean-Claudem Junckerem a jeho týmem nabídla pět scénářů dalšího vývoje integračního projektu. Hned další den se setkali lídři Visegrádské skupiny a přednesli své požadavky k reformě EU. Ačkoli je Visegrád schopen napsat společný text, ze kterého jsou patrné zejména sdílené obavy, je důležité mít na paměti, že v rámci skupiny existují rozdílné pohledy na další vývoj EU.
Je velmi obtížné nalézt politické téma, které by jednotlivé státy Visegrádské skupiny rozdělovalo více než jejich pohled na Putinův režim. Zatímco Česká republika zvyšuje své úsilí v boji proti dezinformacím, Viktor Orbán oslavuje ruský vzor neliberální demokracie.
Rozdílná kvalita potravin v zemích EU vyvolává nesouhlas zemí V4. V nejbližších dnech se proto premiéři ČR, Slovenska, Polska a Maďarska sejdou na mimořádném summitu, aby řešení problému urychlili.
Brexit by neměl omezit práva českých občanů žijících ve Velké Británii. Shodují se na tom všechny parlamentní strany včetně opozice. Dalším společným tématem pro české politiky bude reforma EU.
Podle ministra financí a místopředsedy vlády Andreje Babiše (ANO) je třeba přetvořit NATO z defenzivní aliance na ofenzivní. Pokud jde o přijímání migrantů, přednost bychom měli dávat Ukrajincům, kteří podle něj také utíkají před válkou. Babiš mluvil s polskou redakcí EurActivu.
Země Visegrádské skupiny chtějí společně přispět do připravované Římské deklarace o budoucnosti EU. Potřebuje Unie reformu? Pokud ano, jak by se měla EU změnit? Právě to jsou otázky, před kterými stojí předsedové vlád V4.
S nástupem Donalda Trumpa do úřadu amerického prezidenta se České republice vyjevila řada nových otázek a výzev. Ty bychom mohli rozdělit do tří základních kategorií, kterými jsou obrana, obchod a nový rozměr politických vztahů jak se Spojenými státy, tak v rámci Evropské unie.
Evropská komise apeluje na členské státy, aby zvýšily své úsilí při relokaci migrantů z Itálie a Řecka. Pokud v nejbližší době země EU včetně České republiky svůj přístup nezmění, Komise zváží jejich žalobu u Soudního dvora.
Postoj zemí Visegrádské skupiny k nové americké administrativě je dosti rozdílný. Některé státy se obávají, že se Donald Trump od regionu střední a východní Evropy spíše odkloní. Jiní jsou v tomto ohledu optimističtější a v oblasti vzájemných vztahů s Washingtonem vidí světlou budoucnost.
Země Visegrádské skupiny nesouhlasí s povinnými kvótami. Co dalšího je v debatě o migraci spojuje a kde se jejich názory rozcházejí?
