Pilíř proměny regionu a příklad moderního urbanismu. Tak popisuje web Ústeckého kraje jeden ze strategických projektů – Transformační centrum Ústeckého kraje.
Speciální dotace z rozpočtu EU zaplatí obnovu území v regionech, kde se dosud těžilo uhlí. Výsledkem investice přesahující miliardu korun má být veřejnosti přístupné jezero Medard, místo pro novou průmyslovou zónu nebo datová základna pro práci s post-uhelnou krajinou.
Starý hřbitov v Drážďanech, kde leží pozůstatky nacistů, židů i Rusů, se díky evropským fondům proměnil v ekologické centrum.
Od vstupu Česka do Schengenu a oficiálního konce hranic na česko-německém pomezí uplynulo již 17 let. Partnerství Ústeckého kraje a Saska, respektive jejich spolupráce v rámci tzv. euroregionů, trvá ještě déle. Naráží však na překážky v podobě nedostatečné jazykové vybavenosti.
Jak se daří Ústeckému kraji rozvíjet přeshraniční spolupráci se sousedním Saskem? Jaké projekty podpořené z evropských fondů se v regionu rozvíjí a v čem se mohou Češi a Němci navzájem inspirovat?
Jak se Ústeckému kraji daří porcování evropských dotací z Fondu spravedlivé transformace? Podívejte se na rozhovor s radní Ústeckého kraje pro Fond spravedlivé transformace Ivou Dvořákovou (ODS) a expertkou z Centra pro dopravu a energetiku Zuzanou Vondrovou.
Ústecký kraj vyhlíží konec uhlí, podobně jako jeho soused – Sasko. V jakých oblastech se může region u „zkušenějšího“ německého partnera inspirovat? Podle Ivy Dvořákové (ODS), radní kraje, například v komunitní energetice.
Od letoška má Ústecký kraj k dispozici další finanční prostředky z programu evropské regionální spolupráce Interreg. Čerpat je může ve spolupráci s přeshraničními partnery.
Mohou euroregiony a přeshraniční spolupráce vedle tradiční podpory turismu či kultury pomoci i s výzvami dneška, jako je ozelenění ekonomiky? V rozhovoru pro EURACTIV.cz odpovídá Rüdiger Kubsch, jednatel Euroregionu Labe na saské straně.
Česko s německým Saskem spojuje minulost založená na uhelném průmyslu. Nyní regiony hledají nová odvětví, která by v nich mohla zakořenit místo dlouhé těžařské tradice. Vyvarovat se přitom chtějí přechodu z jednoho průmyslového odvětví do dalšího. Pomoci by jim mohly hotspoty pro vědu a výzkum.
Ze speciálního fondu EU zamíří do českých uhelných krajů zhruba 40 miliard korun. Podle analýzy rizik ale hrozí, že tuzemsko prostředky nestihne vyčerpat.
Uhelné kraje čeká vzhledem k odklonu od uhlí náročná proměna celé ekonomiky. Ten Ústecký a Moravskoslezský se chce po době uhelné zaměřit na vodík. Uhelné pánve a šachty by tak mohla nahradit vodíková údolí.
Pro české regiony zatížené těžbou uhlí bude ozelenění ekonomiky náročnější než pro jiné, EU jim proto pošle miliardy navíc z fondů. Podmínkou je zevrubná příprava plánu celé transformace. Schválení českého plánu Evropskou komisí ale nejde hladce.
České uhelné kraje se mají vyrovnat s útlumem uhlí i s pomocí zhruba 40 miliard korun z EU. Ty by podle Josefa Patočky měly ideálně řešit potřeby místních, zamýšlené projekty se však podle něj s problémy v regionech příliš nepotkávají.
Svět prochází velkou digitální proměnou a technologie pronikají do všech oblastí našeho života. Ne všichni se ale změnám přizpůsobují stejným tempem. Mezery jsou i na straně státu a úřadů – modernizace státní správy pokračuje velmi pomalu. Jak nám může s digitální transformací pomoci EU?
Evropská unie letos zahájila Konferenci o budoucnosti Evropy – sérii diskusí a iniciativ, ve kterých se mají občané EU vyjádřit, jak si budoucnost sedmadvacetičlenného bloku představují.
České uhelné kraje, které z EU dostanou na přechod k zelené ekonomice asi 42 miliard korun, hodlají využít značnou část balíku na velké, tzv. strategické projekty. Jaké to jsou?
Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj mají před sebou náročnou zelenou transformaci, se kterou jim pomůžou peníze z EU. Na post-pandemický fond se ale zatím příliš spolehnout nemůžou.
