Polský ústavní soud zpochybnil tresty, které na zemi uvalil Soudní dvůr EU
Finanční tresty, jež Polsku v souvislosti s pokračováním těžby v dole Turów nedaleko hranic s Českem a s fungováním někdejší disciplinární…
Finanční tresty, jež Polsku v souvislosti s pokračováním těžby v dole Turów nedaleko hranic s Českem a s fungováním někdejší disciplinární…
Polský premiér Mateusz Morawiecki v dopise adresovaném vedení členských států Evropské unie a unijních institucí ujistil, že Polsko zůstává loajálním členem EU. Varoval ale před „nebezpečným jevem ohrožujícím budoucnost naší Unie“.
Čtvrteční verdikt polského ústavního soudu, který zpochybnil nadřazenost unijního práva nad právem národním, některá evropská média i politici označují za krok Varšavy na cestě z Evropské unie.
Právo bránit sebe i jiné se zbraní za zákonných podmínek bude ústavně zakotveno. Sněmovna dnes beze změn schválila toto senátní doplnění Listiny základních práv a svobod, které je reakcí na evropskou legislativu.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Senát podle očekávání schválil návrh na ústavní zakotvení práva bránit sebe i jiné se zbraní podle podmínek stanovených zákonem. Norma má podle tvůrců pomoci čelit odzbrojovacím tendencím v rámci EU, podle kritiků je nadbytečná.
Kritika evropské integrace má různou podobu, jeden argument se ale stále opakuje. Česká republika prý v EU ztrácí svou suverenitu a přestává být právně svrchovaným státem. Co na to říkají evropské ústavní soudy?
Ukrajinský parlament dnes schválil návrh prezidenta Porošenka na ústavní zakotvení směřování země do Evropské unie a Severoatlantické aliance. Pro návrh hlasovala drtivá většina přítomných poslanců, uvedla agentura Unian.
Pokud by chtěla ČR vyváznout ze zbraňové směrnice, musela by tvrdit, že je v ohrožení a že ji mohou zachránit pouze nově zakázané zbraně v rukou občanů. V rozhovoru pro EURACTIV to uvedl odborník na ústavní právo Jan Kudrna.
Nedostatek představivosti, potřeba stručnosti a hektické období po pádu režimu. Právě takové faktory ovlivnily vznik Ústavy České republiky, na který vzpomínali odborníci při příležitosti brněnské konference k výročí 25 let platnosti Ústavy České republiky.
Evropský stabilizační mechanismus, který pomáhá zemím eurozóny vypořádat se s následky hospodářské krize, neodporuje německé ústavě. Dnes o tom rozhodl německý ústavní soud. Berlín přispívá do takzvaného eurovalu více než čtvrtinu prostředků. Ústavní soud se navíc postavil i za fiskální pakt, jenž by měl vést k větší rozpočtové zodpovědnosti.
Analýza se zabývá formování českého postoje k evropské ústavní smlouvě, který budou muset začátkem dubna předložit německému předsednictví.
V neděli 29. května proběhlo ve Francii dlouho očekávané referendum o ústavní smlouvě Evropské unie. Poslední průzkumy veřejného mínění naznačovaly, že francouzští voliči smlouvu odmítnou. Avšak pětina nerozhodnutých dávala tušit, že si výsledkem nemohl být nikdo jistý. Výsledek francouzského referenda byl s napětím očekáván zejména v institucích EU, odkud zaznívají hlasy, že případné francouzské „Ne“ prakticky znamená konec tohoto projektu.
Britský premiér Tony Blair tento týden v parlamentu oznámil, že předloží evropskou ústavu celostátnímu lidovému hlasování. Potvrdil tak spekulace, které mezi evropskými politiky a komentátory kolovaly už několik týdnů. Blair také naznačil, že význam referenda, které má být závazné, překračuje rámec schválení evropské ústavy. Podle něj to bude hlasování o smyslu setrvání Velké Británie v Evropské unii. Britové tak budou v historicky druhém referendu odpovídat na podobně závažnou otázku jako v případě prvního referenda o vstupu země do Evropských společenství v roce 1975.