Češi spoří výrazně více, než je průměr evropských domácností. Jejich míra úspor dosahuje 18 procent, zatímco průměr EU činí 14,6 procenta z disponibilního příjmu, vyplývá z analýzy investiční společnosti Investika s odkazem na data Eurostatu.
Evropa se potřebuje naučit využívat sílu soukromých investic, posun ale přichází příliš pomalu. Řešení podle Enrica Letty? Sebrat téma expertům na ministerstvech financí a udělat z něj otázku života a smrti celé evropské ekonomiky.
Evropská unie by měla do roku 2030 omezit celkovou konečnou spotřebu energie o 11,7 procenta proti hodnotám, které pro konec desetiletí odhadovala před třemi lety. Shodli se na tom v noci na dnešek zástupci členských zemí a Evropského parlamentu.
Europoslanci dali na stůl svoji verzi směrnice o energetické účinnosti a teď musí přesvědčit státy, aby urychleně začaly šetřit energie. Cílem je vymanit se ze závislosti na Rusku a zároveň naplnit klimatické ambice.
Pokud Rusko zásadně omezí dodávky plynu do Evropy, členské státy budou moci vyhlásit stav „plynové nouze“. V praxi to znamená zavedení úsporných opatření, na jejichž podrobnostech se v úterý dohodli ministři zemí EU. Jednání vedl ministr Jozef Síkela.
Jak zajistit evropským domácnostem dostatek tepla? Klíčem jsou úspory, a to především v evropských podnicích. O krizovém plánu pro letošní zimu budou tento týden jednat ministři zemí EU zodpovědní za energetiku.
Česko musí bojovat s pandemií, znovu nastartovat hospodářský růst, transformovat energetiku a snížit emise skleníkových plynů. S tím vším má Česku pomoci evropský rozpočet. Zdrojů je dostatek, otázkou zůstává, jak je efektivně využit.
S předsedou důchodové komise profesorem Martinem Potůčkem o výtkách Evropské komise na adresu probíhajících změn v důchodovém systému. Na rozdíl od řady ekonomů si nemyslí, že by udržitelnost veřejných financí měla být hlavním kritériem. Zdroje navíc tu prý jsou, je ale třeba provést změny v oblasti daní.
S hlavním ekonomem poradenské společnosti Deloitte jsme hovořili o výhradách Evropské komise k nastavení českého důchodového systému. Podle Komise v dlouhodobém výhledu není udržitelný a nedávné kroky vlády, jako jsou štědřejší valorizace penzí nebo nastavení horní hranice pro odchod do důchodu, mohou situaci ještě zhoršit.
