Globální průmyslová aréna se posouvá od spolupráce k protekcionismu. Evropa musí zareagovat, ale nesmí se u toho střelit do vlastní nohy. Obětí by se mohl stát i český průmysl.
Ukrajinský prezident Zelenskyj byl sice hlavní „atrakcí“ bruselského summitu, evropské země ale potřebovaly pohnout také se dvěma jinými důležitými tématy – nelegální migrací a budoucností evropského průmyslu.
Evropská unie zahání sama sebe do kouta, když se snaží soupeřit se Spojenými státy v podpoře vlastního zeleného průmyslu. Najít jiné životaschopné řešení, které bude vyhovovat i zemím jako Česko, ale představuje tvrdý oříšek.
Evropská komise chce firmám, které tvoří takzvanou zelenou ekonomiku, zjednodušit administrativu a urychlit přístup k financování jejich projektů. Oznámila to dnes předsedkyně EK Ursula von der Leyenová.
Lídři zemí EU se 9. a 10. února sejdou na mimořádném summitu a hlavní témata se rýsují dvě. Vedle zvládání migrace je potřeba se dohodnout také na tom, jak přesně Evropa zareaguje na americký protiinflační zákon, který ohrožuje evropský byznys.
Hlas zemí jako Česko a Polsko je kvůli válce více slyšet, ale neříkáme jen „měli jsme o Rusku pravdu“, ale přinášíme také řešení, říká náměstek Jaroslav Kurfürst v rozhovoru pro EURACTIV.cz.
Pandemie covid-19 a narušení dodavatelsko-odběratelských řetězců, ruská agrese na Ukrajině a změna geopolitické situace. Faktory, které neprospívají mezinárodnímu obchodu. Akcelerovat obchodní dohody je přitom jednou z českých předsednických priorit.
Klobouk dolů před českým předsednictvím, které nese pokrok ve zdravotnické legislativě na svých bedrech a snaží se zapojit všechny důležité hráče, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz šéfka EFPIA Nathalie Moll.
Pokud by došlo na nejhorší a Čína by opravdu Tchaj-wan napadla, je nutné mít připraveny v šuplíku účinné sankce. Takové sankce proti Číně by ale bolely i nás, na to se musíme připravit, píše v komentáři europoslankyně Michaela Šojdrová.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Evropská obchodní politika čelí v posledních letech řadě překážek včetně pandemie a ekonomického nacionalismu. Objevují se i hlasy, že za malým pokrokem stojí přísné „neobchodní“ podmínky, které EU po svých partnerech vyžaduje.
Jsme teprve na začátku krize, skutečné ekonomické dopady války se ukáží v příštích měsících. Pokud je EU zvládne, může si získat důvěru euroskeptických Čechů, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz odborník na transatlantické vztahy Jarolím Antal.
Americký prezident Joe Biden se příští čtvrtek s největší pravděpodobností zúčastní summitu Evropské unie věnovaného zejména ruské invazi na Ukrajinu. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na unijní činitele.
„Ukrajina v tuto chvíli bojuje i za naši bezpečnost, a proto ji musíme všemi prostředky pomoci,“ říká místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (za ANO, Renew). Podle ní by měla EU rozšířit sankce vůči Rusku včetně odstřižení se od dodávek plynu.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se v noci na dnešek shodli na zavedení dosud nejtvrdších sankcí proti Rusku za jeho agresi na Ukrajině. Podle ukrajinského prezidenta jsou ale nedostatečné.
Konec plynovodu Nord Stream 2 představuje pro Rusko pouze malý trest v porovnání s tím, co možná přijde jako součást nových sankcí. Kompletní zastavení ruských dodávek plynu by velmi zasáhlo i Evropu samotnou, protože alternativ moc není.
Západní představitelé dnes ostře reagovali na pondělní rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina uznat nezávislost dvojice separatistických republik na východě Ukrajiny a vyslat na jejich území ruské vojáky v rámci „mírové mise“.
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov dnes na poradě s prezidentem Vladimirem Putinem doporučil, aby Moskva pokračovala ve vyjednávání se Západem. Německý kancléř Olaf Scholz dnes v Kyjevě oznámil, že Berlín poskytne Ukrajině nový úvěr ve výši 150 milionů eur.
