Krachu jednání mezi EU a Británií může předejít dočasná dohoda
Rychle se krátící čas na vyjednávání o budoucích vztazích Evropské unie s Británií přiměl obě strany zvažovat možnosti dočasné dohody na některých sporných tématech.
Rychle se krátící čas na vyjednávání o budoucích vztazích Evropské unie s Británií přiměl obě strany zvažovat možnosti dočasné dohody na některých sporných tématech.
Nově zvolený americký prezident se včera telefonicky spojil s lídry hlavních evropských organizací – Evropskou unií a NATO. Hovořil s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem, předsedkyní Komise Ursulou von der Leyenovou a generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem.
Zlepšení vývoje koronavirové nákazy a blížící se Vánoce vedou vlády řady výrazně zasažených zemí Evropské unie k plánům částečně uvolnit přijatá omezení.
Jedním z nových vlastních zdrojů by měl být mechanismus pro uhlíkové vyrovnávání na hranicích EU. Jeho cílem má být posílení konkurenceschopnosti a zaměstnanosti v členských státech a rozšíření klimatických standardů mimo Unii.
Evropská unie má nástroje na efektivnější boj s terorismem, zatím je ale nedokázala implementovat, myslí si skupinka evropských lídrů a plánuje to změnit. S konkrétními návrhy přijde ještě letos Evropská komise.
Evropský parlament a Rada se v rámci trialogu dohodly na podobě mechanismu, podle kterého mohou unijní země porušující principy právního státu přijít o prostředky z evropských fondů. Obava, že nový nástroj na ochranu finančních zájmu EU bude bezzubý se potvrdila pouze částečně.
Po jedenácti kolech tzv. trialogů mezi Komisí, Radou a Evropským parlamentem se vyjednavači dohodli na podobě rozpočtu pro roky 2021-2027 a fondu obnovy, který má pomoci zemím s následky koronavirové pandemie.
Evropa s napětím sledovala americké prezidentské volby. Od nově zvoleného prezidenta Joea Bidena očekává posílení vzájemné spolupráce, ať už v otázkách bezpečnosti, obchodu nebo ochrany klimatu.
Konec roku a tedy i přechodného období pro vystoupení Spojeného království z EU se nezadržitelně blíží. Jak jednání postupují, jaké jsou varianty (ne)dohody a jak bude vypadat situace od 1. ledna 2021?
Země Evropské unie by měly přikročit k vzájemnému uznávání covidových testů a začít využívat antigenové rychlotesty, aby zajistily průchodnost vnitřních hranic v době druhé vlny koronavirové pandemie. Doporučila to dnes Evropská komise.
Evropská komise kvůli vývoji koronavirové epidemie dodá České republice 30 plicních ventilátorů z krizových skladů Evropské unie. Na twitteru to dnes po telefonickém hovoru s předsedkyní komise Ursulou von der Leyenovou uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Zároveň Komise propojí Česko s ostatními členskými státy bloku, které nabídnou své volné kapacity.
Podle britského premiéra Borise Johnsona je čas připravit se na to, že Británie a EU spolu nakonec neuzavřou obchodní dohodu. Taková varianta nastane, pokud evropský blok zásadně nezmění svůj přístup k jednáním, zdůraznil dnes ministerský předseda.
První verze českého plánu obnovy, na základě kterého má Česko získat 172 miliard korun z evropského záchranného fondu, naráží na kritiku průmyslu i neziskových organizací. Andrej Babiš dnes dokument představil předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové.
Návrh takzvaného plánu obnovy ČR, v jehož rámci má Evropská unie pomoci obnově českého hospodářství po koronavirové krizi 182 miliardami korun, vláda dnes zatím neschvalovala. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO).
Evropská komise dnes zveřejnila nový Evropský pakt o migraci a azylu, soubor návrhů, kterými chce reformovat unijní migrační a azylovou politiku. Obávané kvóty se nevrací, státy se však budou muset zapojit do řešení.
Češi, podobně jako další Evropané, věří svým lokálním a regionálním lídrům více než národním vládám. Česká důvěra v Babišův kabinet je stejně nízká jako důvěra v Evropskou unii.
Zelenou transformací nemá projít jen EU, ale výhledově i její budoucí členské země ze západního Balkánu. Unie jim na to pošle miliardy eur v dotacích i zárukách. Otázkou je, jestli je region dokáže využít.
Největší část z celkem 182 miliard korun přidělených pro ČR z unijního plánu obnovy má jít do pilíře s názvem Fyzická infrastruktura a zelená tranzice, která zahrnuje zlepšení dopravní infrastruktury, odklon od využívání uhlí a přípravu na dopad klimatické změny.