Členské země včetně Česka budou letos jednat o tom, kam potečou unijní peníze a kolik jich bude. Neformálně by si měli své představy sdělit na dnešním summitu v Bruselu. Hovořit se bude také o blížících se volbách do Evropského parlamentu.
Dvouleté kontroly na hranicích pěti zemí schengenského prostoru mohou způsobit ztráty ve výši 211 milionů eur. Návrat k plně funkčnímu Schengenu se ale neobejde bez investic do vnějších hranic EU. Nutná bude i dohoda zemí na reformě migrační a azylové politiky.
Více solidarity ze strany členských zemí, ale také evropské odpovědi na velké otázky dnešní doby, jakou je například masakr v Sýrii. Tak si představuje budoucí azylovou a zahraniční politiku EU německá kancléřka Angela Merkelová.
Země, které díky evropskému rozpočtu rozvíjejí své hospodářství, by měly být solidární, když dojde na uprchlíky. Svým kolegům v Evropské radě to vzkazuje německá kancléřka Merkelová.
Tisíce běženců dál nelegálně prchají do Evropské unie, a to i více než dva roky od vypuknutí tzv. migrační krize. Do června 2018 se mají členské země dohodnout na reformě azylového systému. Situace je přesto o něco klidnější, protože od krize v roce 2015 počet uprchlíků mířících do Evropy výrazně klesá. Podívejte se, jaké trasy v současnosti používají a jaké jsou kroky Bruselu.
Pravicová Liga, která jde do březnových voleb v Itálii jako koaliční partner Silvia Berlusconiho, slibuje voličům zmenšení příspěvků Itálie do evropského rozpočtu. Chce také revizi Smluv. Obě strany pak chtějí zavést hraniční kontroly a staví se proti systému, podle kterého odpovědnost za migranty ze zemí mimo EU přebírá první unijní stát, do něhož přijdou.
Počet migrantů a uprchlíků, kteří v minulém roce překročili Středozemní moře, se snížil až o 34 % oproti roku 2016. Věří se, že by roli mohlo hrát posílení libyjské pobřežní stráže, omezení činnosti nevládních organizací, avšak podle italského ministra vnitra Marca Minnitiho je to zejména díky spolupráci s Libyí. Italské řešení je ale mnohem problematičtější, než se zdá.
Pomoc z evropských peněz se musí zaměřit na ohniska chudoby a nezaměstnanosti. Nesmí vznikat ghetta, říká evropská komisařka Corina Cretuová, která má na starost fondy EU.
Unie posiluje bezpečnost na Středozemním moři. Nová operace nese název Themis a soustředí se nejen na pašování migrantů, ale třeba drogy a přeshraniční kriminalitu. Problémem zůstává také situace v Itálii a Řecku, kde se řada lidí stává obětí obchodu s bílým masem.
Visegrádští premiéři se sešli v Maďarsku, aby hovořili o evropských otázkách. Poselství z Budapešti zní: jsme odlišní, ale Evropa by nám měla naslouchat. Ekonomicky jsme velmi úspěšní. Kvóty nám vadí.
Členské země EU by se v následujícím půlroce měly dohodnout na reformě azylové politiky. Kamenem úrazu zůstává povinné přerozdělování uprchlíků, Německo proto navrhuje, aby se diskuse o kvótách odložila.
Sociální pracovník Petr Pijáček má dobrovolnickou zkušenost z uprchlického tábora ve francouzském Calais. „Byla to směs obav…
Ze tří miliard eur určených na pomoc syrským uprchlíkům v Turecku už byla vyplacena více než polovina. Vztahy EU a Ankary ale váznou kvůli stavu demokracie v zemi a nyní i kvůli turecké vojenské operaci na severu Sýrie.
Maďarsko loni přijalo téměř 1 300 uprchlíků. Krajní pravice vládě vyčítá, že vyvolala „masovou hysterii“ a nyní couvá. Orbánův kabinet se brání, že nadále odmítá kvóty. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky vláda vyvolala v Maďarsku kvůli migraci zmatek.
Český premiér navštívil Bulharsko, které předsedá Radě EU. S Českem prý má mnoho společných témat od migrace přes evropské fondy po kvalitu potravin. O ČEZu, který má v zemi problémy, prý Babiš s bulharským premiérem Borisovem nemluvil.
Česká politická scéna je v otázce relokací jednotná – povinnému přerozdělování uprchlíků v EU je potřeba zabránit. Komise však se zavedením mechanismu počítá stejně jako většina Evropského parlamentu.
Evropská unie posiluje projekty podporující zlepšení životních podmínek obyvatel rizikových afrických zemí. Chce tím mimo jiné zastavit velké migrační vlny.
Přerozdělování uprchlíků podle povinných kvót narazilo nejen na kritiku Česka a dalších zemí. Podobně i šéf Evropské rady Donald Tusk přiznal, že kvóty jsou neefektivní. Nová reforma azylového systému ale v podstatě s kvótami počítá – a navíc s „permanentními“. Podle návrhu by také hraniční země, jako je třeba Itálie, žadatele o azyl pouze zaregistrovaly – a ti by pak byli rovnou přerozděleni do jednotlivých evropských zemí. Kvóty by byly dány počtem obyvatel a výší HDP daného státu.
