Praha aktuálně hasí následky nedostatku parkovacích míst v metropoli, ale nedaří se jí cílit na jeho příčiny, vysvětluje pro redakci koordinátorka Plánu udržitelné mobility a výzkumná pracovnice Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy Markéta Braun Kohlová.
Konec spalovacích motorů a emisní norma Euro 7 – regulace, které ovládly debatu o ozelenění autoprůmyslu v Evropě a vyvolaly rozruch. Podaří se Česku a jeho spojencům změnit normu Euro 7? A jaká je budoucnost evropského autoprůmyslu? Odpovídá analytik EUROPEUM Vít Havelka.
S příchodem teplého počasí se na cestách rojí opět menší či větší „pelotony“ cyklistů. Covidový cykloboom by ale podle europoslanců neměl skončit právě u rekreačních vyjížděk, Evropa by se měla na cyklistiku dívat i jako na celý průmyslový ekosystém, který má ekonomice co nabídnout.
Redakce EURACTIV.cz oslovila městské dopravní podniky v Česku, aby zjistila, jak přistupují k dekarbonizaci autobusové dopravy a jaké alternativní pohony mají v plánu zavádět.
Negativní dopady dopravy na zdraví lidí ve městech jsou často spojené s vysokým počtem aut, a zdaleka nejde jen o škodliviny z výfukových plynů. Konkrétně v Praze ale zůstává otázka snižování počtu parkovacích stání v ulicích tak politicky citlivá, že jde pokrok jen velmi pomalu.
Návrh emisní normy Euro 7 z dílny Evropské komise vyvolal vlnu negativních reakcí. Tentokrát přináší pravidla nejen pro osobní, ale i pro nákladní auta v jednom legislativním balíku. Není navíc jedinou legislativou, která na omezení emisí kamionů a autobusů myslí.
Bezpečnější a jednodušší. Taková by měla být doprava v hlavním městě po zavedení rychlostního omezení 30 km/h. Zatímco jiná evropská města omezení rychlosti aut ve svých ulicích dávno zavedla, v Praze se oficiální debata otevřela teprve teď.
S budováním vysokorychlostní železnice Česko zaspalo. Teď už sice má jasný plán, může ale narazit na odpor obcí nebo nedostatek stavebního materiálu, personálu či zkušeností. Zároveň musí na obří stavby najít peníze.
Jak dostat na silnice bezemisní nákladní automobily? Mít technologie, které nahradí paliva z fosilních zdrojů, a ambiciózní cíle nestačí. Potřeba jsou velké investice a vybudování dostatečné infrastruktury, zní z byznysu.
Šampionát nejrychlejších vozů na světě, Formule 1, nabízí pohled do budoucnosti automobilismu. Světové automobilky, které se na šampionátu podílejí, totiž její ekosystém využívají jako „Petriho misku” pro inovace. Ty se pak velmi často dostávají i do běžného provozu, i když se zpožděním.
Lidé v Česku jsou k elektromobilům stále skeptičtí. Důvodem je špatné porozumění zaváděným nařízením, jako je omezení prodeje aut se spalovacími motory, ale i finanční nedostupnost elektromobilů.
Autoprůmysl v Evropě projde zelenou transformací. To je podle expertů skutečnost, která vychází z celosvětového trendu. Otevřenou otázkou ale zůstává, jak to firmy, ale i společnost ustojí.
Mobility Innovation Hub vznikl s cílem rozvíjet „více méně všechno, co se hýbe“. Má se stát velmi potřebným pojítkem ministerstev, firem, svazů, škol, výzkumníků nebo investorů, a dostat tak Česko v sektoru mobility na konkurenceschopnou úroveň.
Evropský legislativní balíček Fit for 55 předpokládá ukončení prodeje nových automobilů se spalovacími motory do roku 2035. Evropský automobilový průmysl postupně přechází na alternativy, zejména na elektřinu, což představuje pro Česko i Slovensko velkou výzvu. Sledujte diskusi.
Dostat se do 15 minut od bydliště do práce, školy, obchodu nebo fitness centra? To není hudba budoucnosti, ale pomalu a jistě realita světových metropolí.
Radnice šesté a sedmé městské části se rozhodly hledat řešení problémů, které je dlouhodobě trápí. A to ve spolupráci se zahraničními start-upy. Z ulic daných čtvrtí se v posledních týdnech staly živé laboratoře městské dopravy, ve kterých se zkoumaly bezpečnost dětí a mikromobilita.
Přidělenou částku z unijního pokrizového fondu obnovy – zhruba 180 miliard korun – by mělo Česko z 37 % investovat do ozelenění ekonomiky. Velkou součástí proměny je sektor dopravy. Do její modernizace hodlá tuzemsko investovat z fondu necelých 29 miliard.
Česká doprava se na své cestě k dekarbonizaci ubírá správným směrem, chce to ale čas, peníze, jednodušší pravidla a chytré kampaně se známými tvářemi. Velkou výzvou je v Česku například dopravní obslužnost menších obcí.
Tento text mohl vzniknout pouze díky podpoře našich komunikačních partnerů. Za obsah, který takto vzniká, je odpovědná výhradně redakce Update EU v souladu s redakčními principy, které odpovídají standardům novinářské etiky a redakční nezávislosti.
Více informací o komunikačních partnerstvích zjistíte po kliknutí na tento box.
