Téměř 14 dnů již provizorně platí dohoda o obchodu a spolupráci mezi EU a Británií. Zatímco z počátku nebyly problémy tolik patrné, dovozci cestující přes Lamanšský průliv se čím dál tím více setkávají s tvrdou realitou zaplněnou množstvím byrokratických překážek.
Koronavirová krize opět otevřela diskusi o stabilitě české koruny. Tuzemská měna se na jaře dramaticky propadla, což vedlo k nárůstu cen dováženého zboží, včetně potravin. Na její stabilitě se nyní negativně odráží i druhá vlna pandemie a s ní spojený útlum ekonomiky.
Minulý týden se kvůli sporným nominacím české vlády dostal do širšího povědomí Evropský hospodářský a sociální výbor, poradní orgán EU. Jaké má pravomoci, kdo v něm zasedá, a proč nemá za úkol reprezentovat názory vlád?
Jak se uzavírání vnitřních hranic EU projevilo na českém dovozu a vývozu? Máme se bát o budoucnost schengenského prostoru? Sledujte online debatu serveru EURACTIV.cz.
S příchodem koronavirové pandemie se mnoho členských států rozhodlo uzavřít své hranice. Snaha omezit šíření nákazy covid-19 se ale negativně podepsala na jednom z klíčových úspěchů evropské integrace – schengenském prostoru volného pohybu, který letos v březnu oslavil 25. výročí.
Některé členské státy EU vracejí na stůl otázku nechvalně proslulých mechanismů na přerozdělování žadatelů o azyl, které Česko dlouhodobě odmítá. Z čeho tento český postoj vychází? Nabízíme ohlédnutí za událostmi roku 2015.
Výrobky tzv. dvojí kvality již nebudou mít na českém trhu místo. Ministerstvo zemědělství se je v připravované novele zákona o potravinách chystá zakázat. Za porušení zákona budou hrozit až 50milionové pokuty. Česko tak reaguje na unijní směrnici, která dvojí kvalitu pouze omezila a nikoli zakázala.
Patová situace v brexitu přetrvává, do nového termínu odchodu Británie z EU přitom zbývá jeden týden a Mayová žádá o další odklad. Kdo může za současnou situaci a jaká jsou možná východiska?
Česká komisařka Věra Jourová věří, že zákony o problematice dvojí kvality potravin, která v minulém roce pobouřila některé členské státy Unie včetně České republiky, by mohly být schváleny už před květnovými evropskými volbami.
Opožděné platby nebo zrušení objednávky na poslední chvíli – právě to jsou příklady nekalých praktik uplatňovaných obchodními řetězci vůči zemědělsko-potravinářským producentům. V EU budou i díky snaze ČR zcela zakázány.
Je společnost Uber taxi službou, nebo digitální platformou, a jaké je její budoucí směřování? Mohou vedle sebe fungovat tradiční podnikatelé a sdílená ekonomika? Jak by měla na sdílenou ekonomiku zareagovat Česká republika?
Česká politická scéna nemá výraznou osobnost, která by formovala pozitivní pohled na EU, ukazuje průzkum, který připravil EurActiv ve spolupráci s Asociací pro mezinárodní otázky (AMO).
Debatu o EU v českém veřejném prostoru nejvíc ovlivňují Miloš Zeman, Andrej Babiš a Václav Klaus, myslí si lidé, kteří se v Česku zabývají evropskými otázkami. Malý vliv podle nich naopak mají europoslanci nebo česká eurokomisařka.
Macronovým cílem je předvést se jako nový lídr. V německých volbách vyhraje Merkelová a pro Česko to bude ta lepší varianta, říká v rozhovoru o české evropské politice europoslanec a prezident Aliance konzervativců a reformistů v Evropě Jan Zahradil (ODS).
Nedůvěra v evropské instituce mezi obyvateli členských zemí narůstá. Evropská unie proto hledá cesty, jak to změnit. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker přišel s pěti možnými scénáři, jak by Unie budoucnosti mohla vypadat. Narazil ale na kritiku ze strany europoslanců.
Americký viceprezident Mike Pence navštívil Brusel, Ázerbajdžán vydal zatykač na českého europoslance Štětinu a Komise analyzovala stav hospodářství v jednotlivých členských státech. Živo bylo i na domácí politické scéně. Co přesně se dělo tento týden? Přečtěte si náš souhrn.
Brexit by neměl omezit práva českých občanů žijících ve Velké Británii. Shodují se na tom všechny parlamentní strany včetně opozice. Dalším společným tématem pro české politiky bude reforma EU.
Země Visegrádské skupiny chtějí společně přispět do připravované Římské deklarace o budoucnosti EU. Potřebuje Unie reformu? Pokud ano, jak by se měla EU změnit? Právě to jsou otázky, před kterými stojí předsedové vlád V4.
