Unijní země zatím z jednání o brexitu dostávají to, co chtěly. Podle diplomatů se ale stále objevují nové nečekané dopady a komplikace. „Rozhodně to není následováníhodná cesta,“ cituje jednoho z nich ČTK.
Evropská unie chce mít s Velkou Británií i po brexitu co nejužší vztah. Britové prý ale nemohou počítat s tím, že si po odchodu zachovají všechny výhody unijního členství nebo že si budou vybírat, co z dosavadních pravidel se jim hodí. Text dohody unijní sedmadvacítky předpovídá komplikace ve vzájemném obchodu.
Kvůli chemickému útoku v britském Salisbury by Česko mohlo vyhostit několik ruských diplomatů. O podobném kroku uvažují i další evropské státy. Na bruselském summitu EU to uvedl český premiér v demisi Babiš.
Před jednáním unijního summitu EU dnes premiér v demisi Babiš jednal se šéfem NATO Jensem Stoltenbergem. Odmítl, že by se v Česku vyráběla nervová látka novičok, která v britském Salisbury otrávila někdejšího dvojitého agenta Skripala. Podle Britů jsou za útok odpovědní Rusové.
Unie považuje nedávný útok nervovým plynem v Británii za podnět k posílení spolupráce členských států v oblasti bezpečnosti. Zasedání hlav států a vlád členských zemí by se událostí mělo zabývat tento čtvrtek. Londýn zatím Unii nevyzval k přijetí nových sankcí proti Rusku.
Čas na jednání o brexitu se neúprosně krátí a tak je potřeba nahradit slova konkrétními činy, vzkázal dnes Juncker Mayové. Komplikace představuje zejména budoucnost hranic mezi Irskem a Severním Irskem. Naopak otázka práv občanů po brexitu by mohla být brzy vyřešena.
Tusk čeká na návrh Londýna, který by vyřešil irské hranice po odchodu Británie z EU. Mayová ale stále mlčí.
Po odchodu Británie z EU je jedinou možností dohoda o volném obchodu, uvedl šéf Evropské rady Donald Tusk. Bude to poprvé v dějinách, co obchodní dohoda ekonomické svazky rozvolní, místo aby je utužila, dodal.
Britská premiérka Theresa Mayová dnes pronesla dlouho očekávaný projev o tom, jak si představuje budoucí partnerství své země s EU. Chce vytvořit nový model, protože dosavadní formy spolupráce EU s dalšími zeměmi prý nestačí.
Jednání o brexitu mezi EU a Velkou Británií pokročila do druhé fáze. Pomalu se začíná řešit podoba budoucích vzájemných vztahů. Jak si je představuje Česká republika?
Problematika irských hranic se stává klíčovou otázkou rozvodového řízení mezi Evropskou unií a Velkou Británií. Dnešní návrh Komise by podle Londýna mohl oslabit ústavní celistvost Spojeného království, sám ale zatím nepřišel s jiným řešením.
Londýn žádá o tři různé skupiny oblastí budoucích vztahů. To je ale podle Barniera i Tuska iluzorní představa, protože si tím Britové vybírají jen oblasti, které jsou pro ně důležité. Macron dnes připustil, že by Británie mohla zůstat v celní unii. Britští labouristé s tím souhlasí, vláda premiérky Mayová je proti tomu.
Dobrá spolupráce policie, zpravodajců a armád je podle britské premiérky výhodná pro Spojené království i Evropskou unii. Podle šéfa Komise Junckera by se měla bezpečnost řešit odděleně od ostatních záležitostí, jako je například obchod.
Britská ministerská předsedkyně i její ministři během příštích týdnů vystoupí s projevy, ve kterých objasní, jak si představují odchod své země z EU.
Žádní vítězové, pouze poražení, a to na obou stranách. Takový bude brexit bez ohledu na to, jakou dohodu si Británie s Unií vyjedná. Ztráty pocítí zejména regiony, které nejhlasitěji volaly po vystoupení z EU. Nezachrání je žádný ze současných scénářů budoucího partnerství mezi Spojeným královstvím a Unií. Otázkou je „speciální dohoda“, kterou požaduje Británie. Zatím však neřekla, jak by měla vypadat. Vybírat si z jednotného trhu ale podle Bruselu nebude.
Britská premiérka Theresa Mayová má jasno. Celní unii jako alternativu ke členství po odchodu své země z Unie odmítá. A není sama.
Od března 2019 čeká Velkou Británii přechodné období, kdy bude stát mimo EU, ale bude muset respektovat její předpisy. Občané zemí EU, kteří do Británie přijdou v tomto období, už by neměli mít stejná práva jako ti, kdo se v zemi usadí před brexitem. Chce to premiérka Mayová, ale Unie to odmítá.
Ve dvou minutách se unijní sedmadvacítka dohodla na přechodném období po brexitu. Potrvá od 29. března 2019, kdy má Británie oficiálně vystoupit, až do konce roku 2020. Během této doby budou muset Britové dodržovat unijní pravidla, ačkoliv již na jejich vytváření nebudou mít vliv. Návrh Londýna na dvouletý přechod neprošel.
