V zatraktivnění území bývalých uhelných lomů pro firmy, místní obyvatele i turisty pomáhají inovační projekty, televizní a filmové ukázky, využití těžbou zasažených oblastí pro obnovitelné zdroje energie či zážitkové vyžití. Severočeské a východoněmecké regiony se ale v tomto pokroku liší.
Znečištění ovzduší má celou řadu viníků – od domácností přes dopravu a průmysl až po zemědělství. V Česku má pomoci výměna kotlů, lepší kontrola aut nebo ukončování výroby elektřiny z uhlí. Snažit by se ale mělo i sousední Polsko, odkud k nám část znečištění přichází.
Česko patří mezi země, které neplní evropské limity pro kvalitu ovzduší. Podívejte se, co je to za problém a kdo za něj může
V Česku běží kampaň Evropské komise, která informuje o jednoduchých způsobech šetření energií. Podle některých odborníků je to ale promarněná šance, jak lidem zaručit dlouhodobější úspory. Nejchudším skupinám by prý stát mohl zajistit možnost bydlení v úsporných budovách.
Na horní Nitře by mohlo vzniknout centrum nových technologií pro energetiku, věří slovenský místopředseda Evropské komise Šefčovič. Uhlí podle něj patří minulosti. Podobně to vidí i slovenský ministr životního prostředí Sólymos. Premiér Fico však dosud horníky ujišťoval, že jejich práce neskončí.
Členské země EU a europoslanci projednávají evropský cíl pro obnovitelné zdroje do roku 2030. Podívejte se v naší infografice, jak si ČR v současné době stojí ve srovnání s jinými zeměmi EU, pokud jde o zelenou energii.
Výrobci elektřiny z OZE by měli do budoucna ztratit část výhod, jako je preferenční přístup do sítě. Měnit se bude také podpora. Zelené zdroje jsou už však na přechod do dospělosti poměrně připravené. Víc by se měly podle Evropské komise rozvíjet také ve výrobě tepla. Zástupci sektoru OZE to vítají, podle Teplárenského sdružení ale evropské návrhy nebudou v praxi fungovat.
Česko do poloviny století čeká odchod od uhlí. Regiony, kde se surovina těží, ale potřebují pomoc s přechodem k čistější budoucnosti. Českým krajům i oblastem v jiných zemích může pomoci nová iniciativa Evropské komise, která se rozjede na podzim. V Česku byla mezitím schválena nová surovinová politika, která klade důraz i na těžbu moderních surovin, jako je lithium.
Zatímco americký prezident Donald Trump odstupuje od světové dohody o omezení emisí oxidu uhličitého, EU naopak posiluje podporu tzv. čisté energie. Rozsáhlý návrh legislativních opatření, vydaný Evropskou komisí, má výrazně změnit evropskou energetiku. Navrhuje velké úspory energie v budovách nebo zvýšení podílu obnovitelných zdrojů v energetice na celkových 27 %.
„Velkou“ energetiku budeme ještě hodně dlouho potřebovat. Je úkolem státní správy nastavit podmínky a cenovou strukturu v tzv. regulovaných odvětvích tak, aby byla zajištěna koexistence mezi „velkou“ a „malou“ energetikou bez masivního odpojování od centrálního zásobování teplem či elektrické sítě, píše ve svém komentáři odborník na energetiku Milan Šimoník.
Evropská komise na konci listopadu 2016 zveřejnila své představy o tom, jak má v budoucnu fungovat evropský energetický…
Evropská komise podle pravidel EU pro státní podporu schválila český režim podpory pro výrobu elektřiny ve vysoce účinných zařízeních kombinované výroby tepla a elektřiny. Komise dospěla k závěru, že opatření podpoří cíle EU v oblasti energetiky a změny klimatu, aniž by nepatřičně narušovalo hospodářskou soutěž.
Pokud stát přestane kogenerace důvěryhodně a stabilně podporovat, nejenže způsobí závažné problémy jejich provozovatelům, ale také bude muset hledat dlouhodobě jiné (a dražší) způsoby, jak splnit své klimaticko-energetické závazky. Vše nakonec zaplatí spotřebitelé, respektive daňoví poplatníci, které ERÚ dle svých prohlášení údajně chce chránit.
Starosta první české energeticky soběstačné obce, Kněžic na Nymbursku, je pragmatik. Sázka na obnovitelné zdroje je sice ekologický počin, ale bez toho, aby vycházela i ekonomicky podle něj nemá smysl.
Brusel udělil notifikaci programům pro podporu malých vodních elektráren a bioplynových stanic spuštěných od 1. ledna letošního roku.
