Počet žádostí o azyl v první polovině letošního roku výrazně klesl. Pokles žádostí ze Sýrie o dvě třetiny znamená, že Německo už není hlavní zemí, kam žadatelé o azyl míří. Nejvíce žádostí obdržely Francie a Španělsko.
Evropská rada na čtvrtečním summitu vyzvala k okamžitému příměří v Gaze, bezpodmínečnému propuštění všech rukojmích a trvalému ukončení nepřátelských akcí.
V zemích Evropské unie loni získalo azyl 437 900 žadatelů, což je o sedm procent více než v roce 2023. Nejvíce úspěšných žadatelů bylo ze Sýrie, Afghánistánu a Venezuely. Více než třetina žadatelů získala azyl v Německu.
Evropská unie poskytne letos a v příštím roce Sýrii mezinárodní pomoc ve výši téměř 2,5 miliardy eur (62,6 miliardy Kč). Během dnešního zahájení dárcovské konference o Sýrii v Bruselu to slíbila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen.
Řecko a Kypr vyjádřily několik podmínek pro pozastavení unijních sankcí na Sýrii. S odkazem na diplomatické zdroje to dnes napsal řecký deník Kathimerini.
Evropská unie by mohla postupně zmírnit sankce vůči Sýrii, jestliže v zemi s novým vedením dojde k hmatatelnému pokroku. Na sociální síti X to dnes uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas.
Evropská komise připraví do března návrh nových pravidel zajišťujících rychlejší navracení neúspěšných žadatelů o azyl do zemí, odkud přišli. Exekutiva Evropské unie také prověřuje možnosti, jak zřídit návratová centra pro migranty v mimounijních zemích.
Už tento čtvrtek se v Bruselu země Evropské unie setkají na posledním summitu Evropské rady v tomto roce, který bude zároveň úplně první pro nového předsedu rady Costu. Jednání členských zemí bude navazovat na středeční summit zemí EU-Západní Balkán.
Počet nelegálních překročení hranic Evropské unie od letošního ledna do konce listopadu je o 40 procent nižší než ve srovnatelném období loňského roku, tedy 220 tisíc lidí. Dnes to na základě předběžných dat oznámila (Frontex).
Nová dohoda EU s Tuniskem připomíná tu s Tureckem, která do určité míry zafungovala. Propojovat ekonomickou pomoc s migrací je ale riskantní, říká odbornice na migraci Lucie Macková.
Evropští ministři zahraničí řeší komplikovanou otázku, jak zareagovat na aktivity Turecka ve východním Středomoří a jeho spory s Řeckem. Země prezidenta Erdogana představuje čím dál větší přítěž také pro Severoatlantickou alianci.
Evropský parlament dnes odsouhlasil navýšení finanční pomoci pro uprchlíky v Turecku. Ta je sice užitečná, dlouhodobě udržitelné řešení však nenahradí. Turecké vládě se navíc úplně nezamlouvá.
V Turecku hrozí mezi uprchlíky i vzhledem k epidemii výbušná situace, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz politoložka Lucie Tungul. EU si podle ní nepřipravila záložní plán místo dohody z roku 2016, a pouhé poskytnutí peněz nepředstavuje dlouhodobé řešení.
Podle českého velvyslance při EU Jakuba Dürra Unie v reakci na nedodržení dohody o zadržovaní migrantů ze strany Turecka ukázala jednotu a dala Ankaře najevo, že její jednání je za hranou. Dürr to řekl v rozhovoru s ČTK, ve kterém se vyjádřil i k jednání o unijním dlouhodobém rozpočtu.
Nápor migrantů mířících z Turecka do Řecka se stupňuje, země svádí diplomatický i mediální souboj. Přinášíme pohled řeckého velvyslance v ČR a jeho tureckého protějšku, který má blízko k prezidentu Erdoğanovi.
Předseda mnichovské bezpečnostní konference Wolfgang Ischinger dnes v Berlíně ostře zkritizoval Evropskou unii za její nečinnost v Sýrii.
Najít v Evropském parlamentu většinu pro přijetí rezoluce, která požaduje tvrdý postoj vůči Turecku, bylo snadné. Najít jednomyslnou shodu mezi 27 členskými státy je ale téměř nemožné.
Poslední Evropská rada, která se konala na konci minulého týdne v Bruselu, byla v úterý v Evropském parlamentu terčem silné kritiky, a to hlavně v souvislosti s postojem k Turecku a západnímu Balkánu.
