Ve čtvrtek 24. března byl v Bruselu nabitý den. Konal se summit NATO, sešlo se uskupení G7 a začalo také jednání lídrů EU o dalším postupu spojeným s válkou na Ukrajině. Co přinesl čtvrtek a co lze ještě od lídrů očekávat?
USA v zájmu dosažení evropské energetické nezávislosti na Rusku dodají do Evropy 15 miliard metrů krychlových zkapalněného zemního plynu do konce letošního roku, oznámili Biden a von der Leyenová.
Vrcholní představitelé evropské sedmadvacítky se setkali v Bruselu, aby se domluvili na dalším postupu vůči ruské agresi. Na čem se dohodli? Server EURACTIV.cz přináší shrnutí.
Co vše stojí za nárůstem cen energií? Jak se s ním Evropská unie hodlá vypořádat? A jak situace v energetice zapadá do zelené politiky Unie? Poslechněte si novou epizodu podcastu Evropa zblízka se šéfredaktorkou EURACTIV.cz Anetou Zachovou.
Pět zemí EU včetně ČR se obrátilo na ostatní státy a Komisi s výzvou ke společnému řešení rychlého růstu cen energií. Jejich návrh volá po lepší koordinaci nákupu a budování strategických rezerv plynu či reformě trhu s elektřinou.
Lídři evropských zemí se sjeli do Bruselu na summit Evropské rady. Horkým tématem se stalo Rusko nebo kontroverzní maďarský zákon proti LGBT komunitě. Detaily z vrcholného jednání přináší v podcastu Evropa zblízka redaktor Ondřej Plevák.
Lídři unijní sedmadvacítky vyjádřili jednomyslnou podporu Česku v jeho sporu s Ruskem. Vyhošťování dalších ruských diplomatů se však nekoná. Premiér Andrej Babiš o takový krok na pondělním zasedání Evropské rady ani neusiloval.
Sídlo Evropské rady po několika měsících opět ožívá. Do Bruselu se dnes dostaví předsedové vlád 27 členských zemí EU.
Šéfové vlád Rakouska, Česka a čtveřice dalších zemí dali najevo nespokojenost s rozdělováním vakcín proti covidu-19 mezi státy EU. K větší vyváženosti rozdělování by podle šéfky Komise mohla ve druhém čtvrtletí přispět uspíšená dodávka vakcín od firmy Pfizer.
EU musí co nejdříve urychlit schvalování, výrobu a distribuci vakcín. Shodli se na tom dnes prezidenti a premiéři unijních zemí. Lídři také chtějí připravit podmínky pro vytvoření společného očkovacího certifikátu.
Turecký prezident Erdoğan má příležitost vylepšit vztahy s EU i s celým Západem, šanci mu k tomu dávají brexit i změna v Bílém domě. Ve vzduchu však stále visí evropské sankce, které by zatížily už teď velmi zasaženou tureckou ekonomiku.
Co přinesl summit Evropské rady (10.-11. prosince) v otázce emisních cílů? Česká republika je s výsledkem jednání spokojena, do závěrů summitu se jí podařilo prosadit hned několik bodů. Na čem se lídři dohodli a co se konkrétně Česku podařilo vyjednat? Odpovídá šéfredaktorka Euractiv.cz Aneta Zachová.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie dnes na bruselském summitu prolomili pat kolem budoucího sedmiletého rozpočtu a krizového koronavirového fondu, jejichž schválení dosud blokovalo Maďarsko a Polsko. Lídři se shodli na kompromisních pravidlech, za nichž bude čerpání unijních peněz podmíněno dodržováním principů právního státu. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel.
Lídři evropských zemí se na summitu snaží prolomit rozpočtový pat. Podle diplomatů má kompromisní návrh předsedajícího Německa šanci na úspěch. Výhrady má ale například Nizozemí či některé frakce v Evropském parlamentu. Ten by mohl rozpočet a fond obnovy schválit už příští týden, pokud balík lídři na summitu podpoří.
Na vrcholné schůzce lídrů, která začíná dnes, se pravděpodobně podaří překonat rozpočtový pat. Na stole je slibný kompromis ohledně mechanismu, který podmiňuje čerpání evropských peněz dodržováním principů právního státu. Podle kompromisu by měl o mechanismu nejprve rozhodnout Soudní dvůr EU.
Dosavadní jednání s Británií neumožňují uzavření dohody o budoucích vzájemných vztazích a rozhovory tedy budou pokračovat. Brusel nicméně nehodlá Londýnu v problematických bodech ustoupit a bude se připravovat i na to, že k dohodě nakonec nedojde. Na dnešním summitu se na tom shodli lídři EU.
V atmosféře rychle se šířící druhé vlny koronavirové nákazy se dnes v Bruselu sejdou prezidenti a premiéři zemí Evropské unie, aby mimo jiné udali další směr vrcholícím rozhovorům s Británií či klimatickým závazkům Unie. Na program se dostane i koordinace koronavirových cestovních opatření, vakcína proti covid-19 či zahraniční vztahy.
Napjaté vztahy s Tureckem, sankce vůči běloruskému režimu či společný přístup k Číně budou patřit k hlavním tématům dvoudenního jednání prezidentů a premiérů zemí Evropské unie, které začíná ve čtvrtek v Bruselu.
