Ministři zahraničních věcí střední Evropy se znovu potkají tentokrát v úterý na jednodenním setkání v Lublani. Spolupráce původně začala v reakci na důsledky pandemie covidu-19, kdy chtěly státy odvrátit ničivé hospodářské důsledky pandemie. Nyní řeší širší zahraničněpolitická témata.
ČR vyzvala společně s několika dalšími státy EU ze střední a východní Evropy k lepší ochraně trhu s plynem. Podle těchto zemí na něm hrozí zavádění nových poplatků za přepravu plynu přes jednotlivé země a vzniku obchodních bariér.
Členské státy EU ve střední a východní Evropě potřebují nový hospodářský model založený na inovacích. Dosavadní úspěšný model tohoto regionu ve formě „prodlouženého pracovního stolu“ západních koncernů totiž narazil na své limity.
Česká eurokomisařka Věra Jourová se plánuje na přelomu dubna a května setkat se zástupci velkých technologických firem. Diskutovat s nimi bude o plnění jejich nových povinností, které vyplývají z evropského aktu o digitálních službách (DSA).
Hlas zemí jako Česko a Polsko je kvůli válce více slyšet, ale neříkáme jen „měli jsme o Rusku pravdu“, ale přinášíme také řešení, říká náměstek Jaroslav Kurfürst v rozhovoru pro EURACTIV.cz.
Místo toho, aby slepě následovaly Brusel, mohou státy jako Česko, Chorvatsko či Bulharsko využít své pozice a podmínit svoje budoucí přijetí eura zásadnější strukturální reformou eurozóny, píše v komentáři Eoin Drea, seniorní analytik Martensova centru v Bruselu.
Evropská komise v polovině října vydala první zelený dluhopis v hodnotě 12 miliard eur. Finance mají pokrýt výdaje spojené s nástrojem Next Generation EU, tzv. fondem obnovy. Nabídky investorů i objem dluhopisu byly rekordní, což naznačuje budoucí trajektorii financování projektů.
Aby oblast střední a východní Evropy pokročila v dekarbonizaci, bude muset překonat několik překážek. Přesun těžiště zájmu od snižování emisí k investicím do transformace odhaluje několik rozporů, které jsou zakořeněny v samotném systému obchodování s emisemi.
Česko preferuje, aby vakcinační pasy pro snadnější cestování lidí očkovaných proti covidu-19 vznikly na úrovni celé Evropské unie. Novinářům to dnes řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Pokud by Unie shodu nenalezla, zvážila by ČR užší systém se sousedními státy.
Středoevropské měny budou v příštích dvanácti měsících převážně posilovat, v čele s českou korunou. Přispěje k tomu hlavně zotavování ekonomik z útlumu způsobeného koronavirovou krizí.
Vládní představitelé z osmi zemí východní části Evropské unie včetně Česka dnes ve Varšavě zdůraznili odmítavý postoj k jakýmkoli škrtům ve společné zemědělské politice EU, která by podle nich měla zůstat „na úrovni let 2014 až 2020“.
S příchodem migrační krize se Visegrádská čtyřka aktivizovala. Všudypřítomná otázka migrace se stala prioritou spolupráce a přispěla k „visegradizaci“ středoevropské politiky. Migrace ale ustupuje, téma se vyčerpává a Visegrád má před sebou nové výzvy.
